Pro vás je to jen malá změna, kterou možná ani nepostřehnete. Nové tlačítko, rychleji reagující funkce. Za tímto posunem se ale skrývají hodiny programátorské dřiny, hledání příčiny a vymýšlení řešení. David, služebně nejstarší člen iDokladu, je jedním z šesti programátorů, kteří denně udržuje kód a vymýšlí, jak iDoklad ještě více vylepšit.
„Sešla se nás výborná parta. Lidé i iDoklad mi přirostli k srdci.”
Co vás nejvíce lákalo na tom stát se programátorem?
Na střední škole jsem s kamarády trochu přičichl k programování počítačových her, nic velkého. Já jsem se staral hlavně o příběhovou a grafickou část. Jenže v této pozici někdy narazíte na problém, že vámi vymyšlenou věc nikdo nechce naprogramovat. Tak jsem se začal učit programovat sám. A to byl také impuls jít na vysokou školu s IT zaměřením.
Jaký pro vás byl přechod z vysoké školy do reality každodenní IT praxe?
Nebyl to žádný velký šok. Ze školy jsem měl dobrý základ a na něm se dalo snadno stavět. Šel jsem pracovat rovnou do Solitey a měl jsem štěstí – sešla se nás tu výborná parta. A lidé i samotný iDoklad mi přirostli k srdci.
Co vás na práci programátora nejvíce baví?
Že všechno, co řeším, má nějaký logický základ. Ačkoliv se jedná třeba o hledání chyby v kódu, logické opodstatnění tam někde je. A vy musíte objevit, kde nastal problém, proč program přestal fungovat. A to mě baví – ať už samotného nebo s kolegy v týmu. Velké plus programování pro iDoklad je, že výsledek vaší práce někomu pomůže.
David je jedním ze služebně nejstarších vývojářů iDokladu.
Když už mluvíte o chybách – udělal jste už při programování nějakou větší?
Jedna velká se mi podařila. Bylo to brzy po mém nástupu do týmu iDokladu. Souhra více náhod a mojí chyby vedla k tomu, že program začal vystavovat pravidelné faktury lidem, kteří už je dostali. Ti se samozřejmě divili, proč ji obdrželi dvakrát. Po chvíli mi zazvonil telefon, volali mi, ať chybu opravím. Já byl z toho všeho tak nervozní, že jsem nebyl schopný dát dohromady ani základní strukturu požadavku na vypnutí. Dlouho mi trvalo, než jsem se zbavil fóbie ze zvonícího telefonu a dodnes si na to skoro při každém hovoru vzpomenu.
A co přidávání novinek, jak rychle se od vás dostanou k uživatelům?
Záleží na tom, o jak náročné novinky se jedná. Některé mohou být v provozu za týden, na složitějších funkcích pracujeme i několik měsíců. Není to sice vidět, ale zavedení každé maličkosti ovlivní i zbytek iDokladu. A musíme počítat i s časem na testování a následné ladění. Jen tak vypustíme ven funkční novinku.
Příprava které novinky vás nejvíce bavila?
Grafů. To byla jedna z prvních věcí, které jsem dělal hned po mém nástupu. Na grafech jsem se učil, jak fungují naše komponenty, zjišťoval jsem veškerá propojení v databázi. Každý posun bylo přiblížení k cíli. Obecně mám moc rád, když mají výsledky mé práce vizuální výstup. Programovat automatické funkce je fajn, ale ty viditelné výsledky mi chybí. To mi asi zůstalo ještě z programování počítačových her.
Nebyl to pro vás trochu velký skok – od her k fakturám?
Faktury nezní rozhodně tak přitažlivě. Ale máme skvělou partu a samotné programování mě baví – a je jedno, jestli programujete hry nebo fakturační program.
Programování to je neustálé hledání řešení problémů.
Jak vypadá všední programátorský den, pokud zrovna nechystáte nějakou novinku?
Pořád něco upravujeme a vylepšujeme. Není to sice vidět, ale uživatelská verze se mnohdy i několikrát za týden změní. Pouze v maličkosti, ale neustálé posuny tam jsou.
Na čem dnes pracujete?
Teď plánujeme změny, které by měly iDoklad zrychlit, dnes konkrétně zkoumáme možnosti přechodu na novější technologii.
Dostáváte zpětnou vazbu od uživatelů?
Dostávají se k nám všechny ohlasy ze zákaznické podpory. I na jejich základě odstraňujeme malé bugy a případně se inspirujeme při vývoji nových funkcí. Každý pozitivní ohlas nám zvedne náladu. A sledujeme také sociální sítě, takže máme díky lajkům a komentářům dobrou zpětnou vazbu.
A co lidé ve vašem okolí? Máte nějakou zpětnou vazbu i od nich?
Už se mi stalo, že se pár známých zmínilo, že iDoklad používají buď oni, nebo jejich kamarádi. To je vždy příjemné, když vidíte, jak někomu program reálně pomáhá. A občas na naše faktury narazím i náhodou – naposledy při teambuildingovém souboji v laser tagu. Sice jsem skončil poslední, ale vědomí, že fakturují díky nám, mě potěšilo.
Ovlivňuje vás práce programátora i v běžném životě? Jak třeba vnímáte ostatní programy a aplikace?
Je pravda, že se nevyhnu hodnocení. Někdy mám sto chutí těm lidem, kteří na tom pracovali, napsat a poradit, jak by se to dalo udělat ještě lépe. Je ale pravda, že to je jen subjektivní názor. Uvědomuji si, že na každém vývoji se podílí více lidí a každý má o ideálním stavu jinou představu. Programování mě ještě ovlivňuje při řešení jakéhokoliv problému. Často si nějakou životní obtíž jednoduše programátorsky zanalyzuji a doberu se rychle k jeho řešení. Jen pak trochu bojuji s tím, jak řešení vysvětlit ostatním.
