mini akademie
pro začínající podnikatele
Obsah
Před účinností novely určoval rozvrh směn zaměstnavatel. Jedinou výjimkou podle zákoníku práce byla práce na dálku. Od ledna 2025 si může směny rozvrhovat zaměstnanec – za předpokladu, že se obě strany dohodnou a že dodrží určité podmínky.
Písemná dohoda o rozvrhování pracovní doby
Aby si zaměstnanec mohl sám určovat, kdy bude pracovat, musí se zaměstnavatelem sjednat písemnou dohodu. Ta může být i součástí pracovní smlouvy.
Písemná dohoda by měla zahrnovat:
- způsob evidence pracovní doby (např. v elektronickém systému),
- informování zaměstnavatele o rozvrhu práce,
- pravidla pro dovolenou a náhrady mzdy,
- pravidla pro práci přesčas,
- časová omezení (např. omezení práce v noci či o víkendech),
- řešení překážek v práci (např. návštěva lékaře či nemoc),
- podmínky pro konec či změnu dohody.
Dohodu o samorozvrhování pracovní doby mohou zaměstnavatel i zaměstnanec kdykoliv písemně ukončit písemnou dohodou nebo vypovědět, z jakéhokoliv důvodu i bez jeho udání. Výpovědní doba trvá 15 dní, pokud si ji v předchozí dohodě zaměstnanec a zaměstnavatel nestanovili kratší, či delší.
Samorozvrhování pracovní doby si může dohodnout nejen zaměstnanec, ale také člověk pracující na dohodu.
Pravidla, která se musí při samorozvrhování dodržovat
Uzavřením dohody se omezí některá zákonná pravidla, která se jinak při plánování pracovní doby musí dodržovat. Zaměstnavatel tak například:
- neurčuje začátek a konec směn,
- nerozvrhuje pracovní dobu do pětidenního týdne,
- nemusí vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny předem.
Samorozvrhování dává zaměstnanci určitou volnost, ale ne bezmeznou:
- rozvržení pracovní doby nesmí být v rozporu s hledisky bezpečné práce,
- zaměstnanec musí být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet až po skončení směny,
- délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin,
- zaměstnanci musí být poskytnuty všechny doby odpočinku dle zákoníku práce (např. přestávka na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky, nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu i dny pracovního klidu).
Zaměstnavatel musí vymezit tzv. vyrovnávací období v délce 52 týdnů (nebo méně), ve kterém musí zaměstnanec splnit průměrnou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec totiž může dle svého uvážení pracovat nad rámec 40 hodin týdně, ale ve vyrovnávacím období nesmí překročit svůj sjednaný pracovní úvazek.
Výhody samorozvrhování pracovní doby
Díky samorozvrhování pracovní doby má zaměstnanec možnost lépe sladit pracovní a osobní život. Ocení to zejména rodiče dětí, pečující osoby, studenti i lidé s proměnlivým rozvrhem, např. dobrovolníci či sportovci.
Možnost plánování pracovní doby také zvyšuje pocit autonomie zaměstnanců a může přispívat k větší spokojenosti v práci. Zaměstnanci, kteří si sami organizují čas, často pracují efektivněji, lépe využívají svůj biologický rytmus a produktivní hodiny, jsou také víc motivovaní. To má samozřejmě přínos i pro zaměstnavatele.
Nevýhody samorozvrhování pracovní doby
Samorozvrhování práce může zvýšit administrativní zátěž, protože zaměstnavatel musí zajistit přesnou evidenci pracovní doby. Je to nutné kvůli kontrole dodržování zákonných limitů.
Hrozí také riziko nesprávného plánování pracovní doby a toho, že zaměstnanec nebude plnit své úkoly. Tomu se ale dá předejít nastavením pravidel v dohodě, která určí míru volnosti zaměstnance.
Samorozvrhování pracovní doby je vhodné především pro kancelářské profese, naopak ve výrobních odvětvích a službách může být zavedení složitější kvůli střídání směn a zajištění nepřetržitého provozu. Vždy záleží na konkrétní pracovní pozici i na vzájemné důvěře zaměstnance a zaměstnavatele.
Tomáš je projektový manažer v IT společnosti, která vyvíjí webové aplikace pro klienty. Pracuje na plný úvazek, ale firma mu umožnila samorozvrhování pracovní doby, protože:
- často komunikuje s klienty z různých časových pásem,
- potřebuje klid na přípravu nabídek a řízení projektů,
- a má dítě, které vodí a vyzvedává ze školky.
Tomáš si tedy plánuje práci podle potřeb projektů:
- V pondělí začíná v 6:30, aby stihl odpolední call s americkým klientem. Končí ve 14 hodin.
- V úterý pracuje dopoledne, volá si s klientem z Indie. V práci pokračuje večer, až uloží dítě.
- Ve středu si vezme dopoledne volno a pracuje od 13 do 19 hodin.
- Ve čtvrtek si vyhradí celé dopoledne na hlubokou práci.
- V pátek má volnější režim – 4 hodiny dopoledne a pak volno na čas s rodinou.
Nikdo mu neurčuje začátek a konec směny – jen musí být dostupný na schůzkách a dodávat výsledky včas. Výkazy odevzdává v interním systému.
Podnikáte a máte zaměstnance? Pomůže vám naše mini akademie
Povinnosti, které jako podnikatel máte, se s nabráním zaměstnanců ještě rozšiřují. Vyznat se v nich vám pomůže naše mini akademie. Vzdělávacími videi vás provedou odborníci z praxe a vysvětlí vám vše, co při podnikání a zaměstnávání potřebujete vědět.
Pro začínající podnikatele je video akademie zdarma.
Související články
Reforma v zaměstnaneckých benefitech 2025: důraz na zdraví a větší volnost organizací
Novela zákona: nové podmínky pro posuzování zdravotní způsobilosti