Reforma v zaměstnaneckých benefitech 2025: důraz na zdraví a větší volnost organizací

1. Benefity se rozdělily na zdravotní a volnočasové

Do roku 2024 spadala oblast zdraví pod volnočasové benefity, takže příspěvky na sport, kulturu, rekreaci i zdraví patřily do jedné kategorie. Nově zákonodárci schválili samostatnou kategorii zdravotních zaměstnaneckých benefitů.

Reagují tak i na zvyšující se poptávku po příspěvcích na zdraví a prevenci. Podle šetření společnosti Edenred využili zaměstnanci v roce 2024 56 % volnočasových benefitů právě v oblasti zdraví. Potvrzuje to i průzkum STEM/MARK, podle kterého jsou například benefity v lékárně atraktivní až pro 89 % zaměstnanců narozených před rokem 1996.

Zároveň se od ledna 2025 oddělily i takzvané limity pro daňové zvýhodnění čerpání benefitů. Doposud činil limit benefitů polovinu průměrné mzdy – to znamená, že zaměstnavatel mohl zaměstnanci poskytnout daňově zvýhodněné volnočasové benefity (do kterých spadalo i zdraví) maximálně do výše 50 % průměrné mzdy v daném roce. Od roku 2025 je limit rozdělený a stanovený pro každou kategorii zvlášť:

Volnočasové benefity: limit 50 % průměrné mzdy

Volnočasové benefity jsou osvobozeny od daně do výše poloviny průměrné mzdy, což pro rok 2025 činí 23 278,50 Kč. Spadají sem například příspěvky na:

• sport a rekreaci: permanentky do fitness, vstupenky do aquaparků, wellness pobyty, účast na sportovních akcích, kurzy jógy nebo dovolené,
• kulturu: vstupenky do kina, divadla, na koncerty nebo do zoo,
• vzdělávání: jazykové nebo jinak profesně zaměřené kurzy, nákup knih, 
• péči o děti: mateřské školy nebo skupinky, kde pečují o děti předškolního věku.

Zdravotní benefity: až do výše 100 % průměrné mzdy

Zdravotní benefity mají limity dvojnásobné, tedy až do výše 100 % průměrné mzdy. Pro rok 2025 je to částka 46 557 Kč. Mezi zdravotní benefity patří příspěvky třeba na:

• preventivní lékařské prohlídky, 
• očkování proti chřipce, žloutence nebo klíšťové encefalitidě,
• doplatky léků, vitamíny a doplňky stravy, 
• fyzioterapii, zdravotní masáže, rehabilitace nebo lázně,
• nákup zdravotnických pomůcek, jako jsou brýle a čočky či ortopedické pomůcky,
• psychologické poradenství a konzultace při stresu a duševních potížích.

Na co si dát při čerpání zdravotních benefitů pozor

Celkem můžou v letošním roce čerpat zaměstnanci daňově zvýhodněné benefity až ve výši téměř 70 tisíc Kč, pokud zkombinují příspěvky na zdraví a volnočasové aktivity. Pro čerpání zdravotních benefitů jsou ale dané ještě následující podmínky:

• Poskytovatel služeb nebo produktů, které v rámci benefitů zaměstnanec využívá nebo nakupuje, musí být registrovaný v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Tím se zajistí jeho odborná způsobilost a kvalita poskytované péče.
• Zaměstnavatelé mají povinnost evidovat poskytnuté zdravotní benefity na mzdovém listu zaměstnance, aby bylo možné doložit jejich čerpání a dodržení stanoveného limitu. Pokud by poskytnuté benefity přesáhly stanovený roční limit, částka nad ním se zahrne do hrubé mzdy zaměstnance a bude zdaněna standardní sazbou daně z příjmů. Navíc se na tuto částku vztahují i odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Statistiky z roku 2024 ukázaly, že 50 % zaměstnanců bylo alespoň jednou na nemocenské a průměrná délka pracovní neschopnosti byla 32,5 dne. Nejčastější příčinou byly problémy s bolestí zad, ale i psychické potíže. Nové zdravotní benefity umožní firmám těmto problémům předcházet, aby zaměstnanci v práci nechyběli tak často a byli spokojenější.

2. Zvýšil se příspěvek na stravování

Zaměstnavatel musí svým zaměstnancům umožnit přestávku na oběd. Zajištění stravy nebo poskytnutí příspěvku na stravování ze zákona povinné není, ale jedná se o jeden z nejčastějších a nejoblíbenějších benefitů. V praxi existují tři způsoby, jak zaměstnavatel stravování zajišťuje:

• provozováním vlastního stravovacího zařízení,
• prostřednictvím jiných subjektů (například poskytováním stravenek nebo elektronických stravenek)
• nebo poskytnutím peněžního příspěvku na stravování – takzvaného stravenkového paušálu. 

Pro všechny výše uvedené formy stravování nyní platí jednotný režim osvobození od daně. Od ledna 2025 činí maximální výše osvobozeného příspěvku na stravování 123,90 Kč za směnu (pokud nemá zaměstnanec směny, počítá se to za kalendářní den), což je o 7 Kč víc než v roce 2024. Zaměstnavatel může příspěvek svým zaměstnancům poskytovat dobrovolně v libovolné výši, daňově zvýhodněná je však pouze částka do tohoto limitu. 

Tento režim zjednodušuje administrativu pro firmy a zároveň umožňuje zaměstnancům čerpat vyšší daňově zvýhodněný benefit. Část příspěvku nad 123,90 Kč se potom zahrnuje do hrubé mzdy a podléhá zdanění i odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Pro uplatnění daňového osvobození je nutné splnit dvě podmínky: 

• zaměstnanec musel vykonávat práci alespoň 3 hodiny 
• a během směny mu nesmí vzniknout nárok na stravné v rámci cestovních náhrad.

V praxi většina firem využívá osvědčený model rozdělení nákladů tak, že 55 % hodnoty stravenky hradí zaměstnavatel a zbývajících 45 % zaměstnanec. Tento poměr zůstává nejvýhodnější i v roce 2025 – optimální hodnota stravenky tak vychází na 225 Kč, z čehož zaměstnavatel přispívá právě 123,75 Kč (což je daňově zvýhodněno) a zaměstnanec doplácí 101,25 Kč. A nikdo z nich neplatí zbytečně daně nebo odvody z příspěvku.

3. Veřejné organizace mají větší volnost ve využívání prostředků FKSP

Od února 2025 platí změny ve využívání prostředků Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) ve veřejném sektoru. Veřejné organizace mají větší volnost v tom, jak prostředky využívají. Ruší se totiž povinnost, aby byla polovina fondu vyčleněna výhradně na spoření na stáří.

Firmy mohou i nadále přispívat na penzijní produkty, ale už to není povinné. Konkrétní podmínky, zda a v jaké výši se bude z FKSP přispívat na spoření, si organizace stanovuje sama ve svém vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě.

Nově tak zaměstnavatelé využívají prostředky fondu i na jiné účely podle aktuálních potřeb svých zaměstnanců – například na příspěvky na stravování, volnočasové aktivity, preventivní lékařské prohlídky, rehabilitace nebo třeba drobné dary.

Zároveň mohou organizace využít i nevyčerpané prostředky z předešlých let, které byly původně určené na spoření, a nově je směrovat na jakékoliv jiné benefity pro své zaměstnance.