Datum publikace 09. 02. 2024 Sdílet článek

Založení neziskové organizace a specifika účtování

Author Seyfor, a. s. 5 minut čtení 7
Náhledový obrázek
I když z názvu neziskové organizace vyplývá, že jejím cílem není zisk, bez peněz se neobejde. S tím se pojí specifika účtování neziskových organizací. Přečtěte si, jak postupovat při založení neziskovky a jejího financování.

Co je nezisková organizace

Nezisková organizace je právnická osoba stejně jako firma. Narozdíl od nich cílem neziskovek není generování zisku, ale naplňování nějakého společensky či jinak prospěšného cíle. Ať už je to podpora lidí v nouzi, vzdělávání, kultury či péče o životní prostředí.

Podle občanského zákoníku může mít nezisková organizace jednu z následujících forem:

  • Zapsaný spolek, ve kterém se klade důraz na členskou základnu. Ta pak usiluje o naplnění účelu spolku a provádí veřejně prospěšnou činnost. Spolek může být například sportovní, kulturní, výchovný, nebo komunitní.
  • Nadace nebo nadační fond je oproti spolku vázán ne na členy, ale na majetek, kterým podporuje svůj cíl. Zatímco nadační fondy se obvykle zakládají dočasně pro naplnění konkrétního cíle, nadace podporují danou oblast dlouhodobě.
  • Ústav je kombinace obou výše zmíněných, spojuje osobní i majetkovou složku. Je to trvalá organizace, která vyžaduje osobní činnost členů, i když nemá specifickou členskou základnu.

Setkat se můžete také s označením obecně prospěšná společnost. Ty sice už od roku 2014 nevznikají, ale pokud byly založeny dříve a nepřeměnily se na ústav, stále fungují.

Jak založit neziskovou organizaci

Pokud máte v hlavě plán na veřejně prospěšný projekt a zvažujete založení neziskovky, pomocí které jej naplníte, nejprve zvolte vhodnou právnickou formu. Každá z nich má trochu odlišné nároky na založení.

Abyste se mohli stát spolkem, musíte být alespoň tři zakladatelé. Společně sepíšete stanovy, tedy zakládající dokument, který obsahuje minimálně:

  • název a sídlo spolku,
  • jeho účel,
  • práva a povinnosti jeho členů,
  • určení kolektivního či individuálního statutárního orgánu (zástupce, který bude za spolek jednat),
  • případně také podmínky vzniku členství ve spolku a další podrobnosti.

Stanovy přijmete podpisem nebo odsouhlasením na ustavující schůzi spolku (když je zakladatelů více).

Narozdíl od spolku může nadaci či nadační fond založit i jednotlivec. Potřebuje nadační listinu – tedy zakládací listinu, nebo tzv. pořízení pro případ smrti (závěť nebo dědická smlouva).

Zakládací listina obsahuje:

  • název a sídlo nadace či nadačního fondu,
  • jméno a sídlo či bydliště zakladatele,
  • účel vzniku,
  • výši vkladu zakladatele (či zakladatelů) a výši nadačního kapitálu v případě nadace,
  • údaje o členech správní rady a dozorčí rady,
  • určení správce vkladů,
  • podmínky pro poskytování nadačních příspěvků.

U nadace jde o veřejnou listinu, musíte ji sepsat ve formě notářského zápisu. Založení nadace také vyžaduje tzv. nadační jistinu ve výši alespoň půl milionu korun. U nadačního fondu kapitál pro založení nepotřebujete, protože se nepočítá s jeho dlouhodobým fungováním. Po splnění cíle buď zanikne, nebo se změní v nadaci.

Zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti založíte také ústav. Listina (není potřeba notářský zápis) obsahuje:

  • název a sídlo ústavu,
  • účel ústavu,
  • údaj o výši vkladu,
  • informace o členech správní rady,
  • podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu.

Samotným založením neziskovka ještě nevzniká. Aby mohla fungovat, musíte ji nejdříve zapsat do veřejného rejstříku – spolkového, nadačního, nebo rejstříku ústavů. Návrh na zápis uděláte zdarma prostřednictvím webového formuláře.

Financování neziskovek

I když neziskové organizace neusilují primárně o zisk, potřebují peníze pro své fungování (včetně vyplácení mezd svým zaměstnancům) a naplňování cílů. Neziskovky jsou nejčastěji financovány dary, granty, ale i vlastní činností – například poskytováním služeb, prodejem produktů nebo pronájmem prostor.

Mezi další způsoby financování neziskovek patří:

  • granty a dotace od státu či EU,
  • úvěry z banky, avšak platí zde přísnější podmínky než pro financování firem,
  • zápůjčky od jednotlivce,
  • příspěvky skrz nadační fondy podnikatelů či firem,
  • sbírky v podnicích a firmách,
  • veřejné sbírky (crowdfunding).

Podle zákona o dani z příjmů jsou neziskovky považované za tzv. veřejně prospěšného poplatníka. To znamená, že je stát považuje za organizace plnící řadu prospěšných funkcí, které ulehčují státu jeho roli. Proto mají neziskovky daňové výhody a osvobození. Stejně jako dárci, kteří si o hodnotu daru mohou snížit základ daně.

Účtování neziskových organizací

Podobně jako daně má i účtování v neziskovce svá specifika. Neziskové organizace jsou chápány jako účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání.

Vést mohou jednoduché účetnictví – speciální typ vedení účetnictví právě pro neziskovky, které:

  • nejsou plátci DPH,
  • mají za poslední účetní období příjem do 3 milionů korun,
  • nemají majetek v hodnotě vyšší než 3 miliony korun.

Na konci účetního období pak sestavuje neziskovka přehled o příjmech a výdajích a výkaz o majetku a závazcích. Ten zasílá obvodnímu rejstříkovému soudu (přes on-line portál nebo datovou schránkou).

Ostatní neziskovky vedou účetnictví, podobně jako firmy. Oproti nim musí oddělovat příjmy a výdaje na hlavní (vyplývající z účelu organizace) a vedlejší činnost, podle toho poté zpracovává daňové přiznání a účetní závěrku.

V obou případech představuje vedení účetnictví pro neziskové organizace dost práce a vyžaduje znalosti profesionálních účetních. Pokud zakládáte neziskovku a na účetnictví si netroufáte, svěřte jeho vedení některé z iDoklad pozitivní účetní v katalogu.

Základy podnikání využijete i při chodu neziskovky

Zorientujte se v základech účetnictví, fakturace nebo placení daní. Pomůže vám s tím naše mini akademie. Lektoři vám v krátkých videích vysvětlí vše, co byste měli vědět.

Související články

[Podnikání při zaměstnání] Jak začít a na co si dát pozor

07. 03. 2024 17 minut čtení 16
Přečíst článek

Co jsou to pohledávky a jak s nimi pracovat?

21. 02. 2024 4 minuty čtení 1
Přečíst článek