Podnikání bez živnosti v 2026: co musíte vědět a na co si dát pozor

7 situací, kdy můžete podnikat i bez živnosti

1. Příležitostný příjem

Příležitostné výdělečné činnosti, které nejsou vykonávány soustavně (tj. nejde o pravidelnou, systematickou činnost), obvykle nevyžadují živnostenskýé oprávnění.

Patří sem například:

• Příležitostný prodej vlastních výrobků: prodej rukodělných výrobků, jako jsou šperky nebo keramika, pokud se jedná o jednorázovou či příležitostnou aktivitu.
• Jednorázový prodej přebytků ze zahrádky: prodej ovoce, zeleniny nebo květin, které jste vypěstovali na své zahrádce a prodáváte je jednorázově například na místním trhu nebo sousedům.
• Jednorázové poskytování drobných služeb: například jednorázové hlídání dětí, sekání trávy, opravy v domácnosti nebo doučování, které není vykonáváno pravidelně a systematicky.
• Prodej na příležitostných trzích a jarmarcích: účast na sezónních trzích, vánočních nebo velikonočních jarmarcích, kde prodáváte své výrobky nebo služby nabízíte jednorázově.
• Nárazové umělecké činnosti: příležitostné vystupování na kulturních akcích, malování na zakázku nebo jednorázové hudební produkce.

Příležitostný příjem a daňové povinnosti: kolik si můžete vydělat bez danění?

Příjmy z příležitostných činností jsou osvobozeny od daně z příjmů. To platí, pokud za rok nepřesáhnou 50 000 Kč. Do této částky nemusíte platit daň ani podávat daňové přiznání.

Jakmile ale tento limit překročíte, je třeba celou částku uvést v daňovém přiznání a zaplatit daň z příjmů (zdaní se pouze částka přesahující 50 000 Kč, nikoli celý příjem). Tento strop platí i pro nepodnikatele – nezáleží, jestli prodáváte občasně šperky, pečete dorty na zakázku nebo doučujete. Hlídání výše příjmu vám pomůže vyhnout se zbytečným komplikacím.

2. Autorský honorář

U autorských honorářů existují dva odlišné daňové režimy. Nezáleží jen na výši příjmu, ale také na tom, jaký typ honoráře dostáváte a od koho.

1. Honorář za příspěvky do médií (režim srážkové daně)

Pokud dostáváte honorář za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize a vaše autorské příjmy za ně nepřesáhnou 10 000 Kč za měsíc, podléhají srážkové dani ve výši 15 %. Daň za vás odvede plátce (například vydavatel nebo redakce) rovnou při výplatě honoráře. 

V tomto případě také platí, že:

• příjmy neuvádíte do daňového přiznání
• a neodvádíte z nich zdravotní ani sociální pojištění.

Pokud máte pouze tyto honoráře a zároveň nejste zaměstnání ani za vás zdravotní pojištění neplatí stát (nejste například student, důchodce nebo rodič na rodičovské), můžete spadat do kategorie OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a musíte zdravotní pojištění hradit sami.

Co když limit 10 000 Kč překročíte? 

Pokud honorář za příspěvky do médií překročí 10 000 Kč, režim srážkové daně se neuplatní a příjem je nutné uvést v daňovém přiznání. Zároveň už může vzniknout povinnost řešit registraci u zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení podle konkrétní situace.

2. Ostatní autorské příjmy (mimo média)

Jiné autorské příjmy (například tvorba na zakázku pro firmy, copywriting, ilustrace, grafika, prodej fotografií či vlastních děl) do režimu srážkové daně do 10 000 Kč nespadají. Tyto příjmy:

• se uvádějí do daňového přiznání bez ohledu na výši částky (i kdyby šlo jen o několik tisíc korun),
• mohou zakládat povinnost platit zdravotní a sociální pojištění
• a podle charakteru a pravidelnosti činnosti už mohou být považovány za samostatnou výdělečnou činnost.

3. Zemědělská a lesnická činnost

Pokud se zabýváte zemědělskou nebo lesnickou činností, živnostenský list nepotřebujete. Tyto aktivity jsou regulovány zákonem o zemědělství a dalšími příslušnými předpisy.

Patří sem například:

• pěstování plodin,
• chov hospodářských zvířat 
• a lesnické práce.

Tyto činnosti se řídí zvláštními právními předpisy a podle jejich rozsahu mohou vzniknout další povinnosti (například evidence zemědělského podnikatele a další).

4. Příjem z pronájmu

Pronájem nemovitostí není považovaný za živnostenské podnikání – živnostenské oprávnění tedy nepotřebujete. To platí bez ohledu na to, kolik si z pronájmu vyděláte.

Pozor ale na daňovou povinnost – příjmy z pronájmu podléhají zdanění dle § 9 zákona o daních z příjmů a je nutné je uvést v daňovém přiznání.

Výjimkou je situace, kdy by pronájem měl charakter podnikání (například by šlo o poskytování ubytovacích služeb se službami podobnými hotelu). V takovém případě už může jít o živnost a vzniká povinnost mít živnostenské oprávnění.

Příjem z pronájmu a daňové přiznání

Příjmy z pronájmu podléhají zdanění – v praxi se jedná o sazbu 15 % nebo 23 % v závislosti na vašich celkových příjmech. Vyšší sazba se však neuplatní na celý příjem, ale pouze na část základu daně nad tento limit.

Jste-li zaměstnaní a zároveň máte dodatečný příjem z pronájmu, jste povinni podat daňové přiznání sami. Místo žádosti o roční zúčtování daní u zaměstnavatele si vyžádejte pouze potvrzení o vašich zdanitelných příjmech. Tento dokument pak použijete při vyplňování vašeho daňového přiznání, kde uvedete jak příjmy ze zaměstnání, tak i z pronájmu.

5. Služby poskytované na základě pracovněprávního vztahu

Živnostenský list nepotřebujete, pokud poskytujete služby na základě:

• pracovního poměru,
• dohody o pracovní činnosti,
• dohody o provedení práce.

V těchto případech nejde o podnikání, ale o výkon práce podle zákoníku práce. Odměna je zdaněna jako příjem ze závislé činnosti a povinnosti související s daněmi a odvody řeší zaměstnavatel.

6. Samostatně výdělečná činnost na základě jiných právních předpisů

Některé profese vykonávají svou činnost na základě jiných právních předpisů a nejsou povinni mít živnostenský list. Typicky jde o tzv. svobodná povolání, která jsou regulována zvláštními zákony a profesními komorami. Patří sem například:

• advokáti,
• notáři,
• daňoví poradci,
• auditoři,
• lékaři,
• veterináři.

7. Další výjimky podle zákona

Existují také další specifické výjimky, které umožňují vykonávat činnost bez živnostenského listu. Například:

• dobrovolníci, kteří vykonávají činnost bez nároku na odměnu (například v rámci dobrovolnických programů),
• rodinní příslušníci pomáhající v rodinném podniku, pokud nejde o samostatnou podnikatelskou činnost, ale o výpomoc v rámci rodiny,
• osoby pracující pro neziskové organizace, jestliže činnost vykonávají v pracovněprávním vztahu nebo jako dobrovolníci.

Tyto případy se posuzují individuálně podle konkrétní situace a charakteru vykonávané činnosti.

Můžu vystavit fakturu bez živnosti?

I jako nepodnikatel můžete vystavit fakturu, běžně známou jako „potvrzení o vyúčtování“. Přestože zákony termín „faktura“  výslovně neuvádějí, nic vám nebrání ho použít. Důležité je, aby doklad obsahoval všechny potřebné náležitosti (identifikaci vystavitele, příjemce, popis plnění, částku a datum).

Fakturaci bez IČO tedy můžete využít například při:

• příležitostném prodeji vlastních výrobků,
• jednorázové službě (např. doučování, hlídání),
• autorském honoráři za jednorázový výtvarný nebo literární výkon,
• nárazové spolupráci mimo pracovní nebo podnikatelský poměr.

Můžu využít výdajový paušál bez živnosti? 

Ano, i bez živnosti můžete při výpočtu daně z příjmů uplatnit výdajový paušál – pokud vykonáváte činnost, která spadá mimo živnostenský zákon (např. svobodné povolání). V takovém případě lze využít 40% paušál z příjmů až do výše 800 000 Kč ročně (paušál je totiž možné uplatnit nejvýše z příjmů do 2 000 000 Kč).

Kdy podnikání bez živnosti naráží na zákon a hrozí sankce?

Pokud vykonáváte činnost, která má znaky podnikání (je soustavná, za úplatu a za účelem dosažení zisku) bez potřebného oprávnění, může se jednat o tzv. neoprávněné podnikání. To je považováno za přestupek a mohou vám hrozit sankce jako:

• pokuta až do výše 500 000 Kč (v závislosti na závažnosti a rozsahu porušení),
• zákaz činnosti,
• propadnutí nebo zabrání výnosů z nelegální činnosti.

Sankce vám hrozí zejména tehdy, pokud:

• pravidelně poskytujete služby za úplatu bez živnostenského oprávnění,
• prodáváte zboží za úplatu bez potřebné registrace,
• podnikáte pod cizím jménem nebo neoprávněně používáte cizí identifikační údaje,
• provozujete činnost, která podléhá živnostenskému zákonu, aniž byste měli živnostenský list nebo oprávnění.

Rychlý test: podnikáte legálně, nebo už riskujete?

Výhody a nevýhody podnikání bez živnosti

VÝHODY podnikání bez živnosti

1. Méně papírování: žádná registrace, žádné zálohy, méně administrativy (pokud to zákon umožňuje).
2. Rychlý a snadný start: ideální pro občasné výdělky nebo testování nápadů bez zbytečných formalit.
3. Nízké náklady: nezačínáte s poplatky ani pravidelným pojištěním. Co ušetříte, můžete investovat jinam.
4. Bez závazků: můžete si vše vyzkoušet bez nutnosti rozjet podnikání naplno.

NEVÝHODY podnikání bez živnosti

1. Ne všechno jde bez živnosti: zákon jasně určuje, jaké činnosti oprávnění vyžadují.
2. Hranice a příjmové limity: jakmile se činnost stane pravidelnou, už potřebujete živnost, a při vyšších příjmech musíte řešit daně a další povinnosti.
3. Právní riziko: špatné posouzení může znamenat neoprávněné podnikání („na černo“).
4. Omezený růst: bez IČO nemůžete oficiálně expandovat nebo podnikat ve větším měřítku.
5. Horší přístup k úvěrům: banky často nevnímají nepodnikatele jako stabilní klienty.
6. Omezené služby: bez IČO může být těžší získat profesionální nástroje nebo vybavení.
7. Nižší šance na spolupráci s firmami: firmy preferují externisty s IČO kvůli jednodušší administrativě.

Online mini akademie – získejte jasno v pravidlech podnikání

Podnikáte bez živnosti nebo si jen občas přivyděláváte? I bez živnostenského listu můžete vydělávat legálně – pokud znáte pravidla. Vyznat se v daních, limitech a zákonných povinnostech ale není vždy snadné.

V naší online mini akademii vám vše vysvětlíme jednoduše a lidsky. Čeká vás přes 30 videí plných praktických tipů pro každodenní podnikání – a to zcela zdarma. Získejte přehled a podnikejte v klidu.