Datum publikace 09. 09. 2021 Komentáře 0 Sdílet článek

Důchodové pojištění OSVČ: kolik zaplatíte při hlavní a vedlejší činnosti

Author Solitea 9 minut čtení 0
Náhledový obrázek

Váš důchod je možná ještě daleko, ale je potřeba, abyste se na něj připravovali už teď. Běžní OSVČ totiž zpravidla mívají nižší důchody než zaměstnanci, protože platí méně na důchodovém pojištění. Pokud nechcete v důchodu skončit jen s pár tisícovkami měsíčně, zjistěte, jak důchodové pojištění funguje a rozhodněte se, jestli si zvýšíte vyměřovací základ, nebo si raději budete spořit na stáří sami v bance.

Jako OSVČ odvádíte každý měsíc zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Stát je shromažďuje ve státním rozpočtu a poté ze zdravotního pojištění platí provoz nemocnic a zdravotnickou péči. Ze sociálního pojištění vyplácí:

    • starobní důchody,
  • podporu v nezaměstnanosti,
  • nemocenskou při dočasné pracovní neschopnosti.

Povinné důchodové pojištění pro OSVČ

Za všechny zaměstnance platí sociální pojištění jejich zaměstnavatel, zatímco jako OSVČ si ho platíte sami.

Povinně platíte první dvě složky sociálního pojištění – tedy důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

U nemocenského pojištění se můžete rozhodnout, zda ho budete platit dobrovolně, povinné totiž není. Více se o něm dozvíte v tomto článku.

Povinnosti OSVČ ve vztahu k sociálnímu pojištění

Pokud provozujete živnost, k OSSZ (okresní správě sociálního zabezpečení) máte:

  • oznamovací povinnost (zejména zahájení, přerušení a ukončení činnosti, zánik oprávnění vykonávat činnost, přechod z hlavní na vedlejší činnost a obráceně)
  • povinnost platit pojistné,
  • povinnost podat přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok.

Podání přehledu o příjmech a výdajích

Na konci zdaňovacího období musíte své OSSZ:

  • zaslat (osobně, poštou či elektronicky) přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti,
  • vyčíslit celkový součet záloh zaplacených za pojistné v uplynulém roce.

Máte-li nedoplatek, uhradíte ho nejpozději do 8 dní od podání přehledu.

Jak často se pojistné platí

Jako podnikatelé odvádíte zálohy na sociální pojištění (ty zahrnují i platbu důchodového pojištění) každý měsíc.

Pozor – pro podnikatele podnikající při vedlejší činnosti platí jiná pravidla, která si podrobně rozebereme v následujících odstavcích.

Na čem závisí výše pojistného

Pokud jste na začátku podnikání zadali v bance trvalý příkaz na dobu neurčitou, můžete se pěkně spálit. Výše záloh na sociální pojištění se často mění, protože se odvíjí podle:

  • dosaženého základu daně – zjišťuje se z tzv. přehledu o příjmech a výdajích, který každoročně do konce dubna předkládáte OSSZ,
  • průměrné mzdy v České republice, ze které se vypočítávají minimální částky pro zálohové platby.

Vyměřovací základ pro odvod pojistného si jako OSVČ můžete určit sami, ale musíte přitom splnit limit pro minimální odvody a dodržet hranici maximálních možných odvodů.

Sazba důchodového pojištění

U OSVČ činí sazba sociálního pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu (níže blíže vysvětlíme), z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Pojistné na sociální zabezpečení Sazba pro OSVČ
Důchodové pojištění 28 % 29,2 %
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %
Nemocenské pojištění 2,1 % (dobrovolné)

Minimální zálohy na sociální pojištění OSVČ: hlavní činnost

V prvním roce výkonu hlavní výdělečné činnosti platíte měsíční zálohy na sociální pojištění vždy alespoň v minimální výši. Můžete ale odvádět i zálohy vyšší, aby vám na konci roku nevznikl vysoký nedoplatek.

V následujících letech se potom budete řídit podle údajů z podaného přehledu, který podáváte místně příslušné správě sociálního zabezpečení.

Roční vyměřovací základ zjistíte tak, že svůj zisk (příjmy − výdaje) uvedený v posledním daňovém přiznání podělíte dvěma. Pokud ho dále vydělíte 12, získáte měsíční vyměřovací základ.

Například při ročních příjmech 600 000 Kč a výdajích 60 % z příjmů (360 000 Kč) je daňový základ 240 000 Kč.Vyměřovací základ, ze kterého se počítá sociální pojištění, je jeho polovina, tedy 120 000 Kč. Když částku vydělíte 12, získáte měsíční vyměřovací základ, který je v tomto případě 10 000 Kč.

Dál si pohlídejte, jestli váš měsíční vyměřovací základ není nižší než zákonem stanovený minimální měsíční vyměřovací základ. Pro rok 2021 je minimální základ 8 861 Kč. Pokud je váš měsíční základ nižší, než tento minimální, nepočítá se záloha z vašeho reálného základu, ale ze zákonem stanoveného minimálního.

Minimální záloha na sociální pojištění tedy v roce 2021 činí 2 588 Kč (29,2 % z 8 861 Kč). Zaokrouhluje se na koruny nahoru. Musíte ji uhradit vždy, i pokud dosahujete ztráty.

Maximálním vyměřovacím základem pro placení pojistného je pro rok 2021 částka 1 701 168 Kč. Ten pro výpočet pojistného použijete v případě, kdy je váš daňový základ vyšší (zaplatíte vlastně méně).

Minimální zálohy na sociální pojištění OSVČ: vedlejší činnost

V prvním roce podnikání měsíční zálohy neplatíte vůbec.

Při placení záloh sociálního pojištění, které zahrnuje i důchodové pojištění, se orientujete podle tzv. rozhodné částky, která v roce 2021 činí 85 058 Kč. Pokud je váš daňový základ:

  • nižší, neodvádíte sociální pojištění vůbec,
  • vyšší, musíte začít odvádět měsíční zálohy alespoň v minimální výši pro vedlejší činnost.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost v roce 2021 je ve výši 3 545 Kč a minimální záloha po zaokrouhlení odpovídá 1 036 Kč.

Pozor – rozhodná částka i minimálně stanovený vyměřovací základ jsou stanoveny za rok – tedy pokud jste podnikali jen část roku, musíte je poměrově krátit na jednotlivé měsíce.

Placení sociálního pojištění – ukázkový příklad

Jasně patrný rozdíl při placení záloh na hlavní a vedlejší činnosti popisuje na příkladu v naší mini akademii daňová poradkyně Vladimíra Přibylová z účetní firmy Grantex:

Petr v roce 2021 začal vykonávat hlavní výdělečnou činnost jako účetní.

Z toho důvodu už v prvním roce podnikání platí minimální zálohy na sociální pojištění. Po skončení zdaňovacího období musí podat přiznání k dani z příjmů a spolu s tím i přehledy pro správu sociálního zabezpečení. Na základě podaného přehledu zjistí, zda jeho zálohy zůstanou i nadále splatné v minimální výši či budou vyšší.

Nicméně pokud by se Petr rozhodl, že z počátku výkonu samostatné činnosti setrvá ve stávajícím zaměstnání, než si bude jistý stabilním příjmem, pak by byla jeho činnost považována za vedlejší činnost

Z toho důvodu by mu z počátku nevznikla povinnost platit minimální zálohy na sociální pojištění, protože je za něj odváděno zaměstnavatelem. Petr však musí tuto skutečnost nahlásit OSSZ. V takovém případě by platil sociální pojištění až po podání přehledů, které vychází ze skutečných zisků.

Výpočet starobního důchodu

Při výpočtu starobního důchodu pro OSVČ se vychází z:

  • doby pojištění (počet let, za které jste odváděli zálohy),
  • ročního vyměřovacího základu za uplynulé roky podnikání.

To znamená, že čím déle odvádíte sociální pojištění a čím vyšší máte vyměřovací základ, ze kterého se počítají minimální zálohy, tím vyšší budete mít ve stáří důchod. Spočítat si výši důchodu můžete pomocí online kalkulačky zde nebo přímo na webových stránkách ČSSZ.

Pokud chcete vyšší důchod, musíte si zvýšit vyměřovací základ a pak budete platit vyšší zálohy.

Usnadněte si začátek podnikání

V naší mini akademii najdete spoustu užitečných rad a tipů pro začínající podnikatele z oblasti vedení účetnictví a daňové evidence, fakturace, daní, řízení financí či legislativy.

Pro začínající podnikatele je vstup do akademie zdarma.

Do kdy se sociální pojištění platí

Sociální pojištění je splatné do konce kalendářního měsíce, za který pojištění platíte.

Poznámka: za den úhrady se považuje den, kdy byla platba připsaná na účet příslušné OSSZ.

ČSSZ na svých stránkách doporučuje podat příkaz k úhradě nejpozději k 26. dni v měsíci. Připadá-li 26. den na víkend či státní svátek, je nutné platbu uhradit ještě dříve.

Pokud by částka byla na účet OSSZ připsána až po dni splatnosti, ale provedete ji do konce následujícího měsíce, neplatíte žádné penále. Pokud ji však k tomuto datu neprovedete, zaplatíte penále ve výši 0,05 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení (od následujícího dne po dni splatnosti).

Pokud je to možné, nenechávejte úhrady zálohových pojistných plateb na poslední chvílí. Mohou vás nepříjemně zaskočit vyměřené penále. A pokud se s platbou pojistného významně opozdíte, věřte, že dlužné částky opravdu nejsou zanedbatelné a nepříjemně vám naruší cash flow.

Platba důchodového pojištění OSVČ

Společně s úhradou sociálního pojištění, jehož součástí je i důchodového pojištění, uveďte vždy osmimístný variabilní symbol, který vám OSSZ přidělí při založení živnosti. Bez něj nebude OSSZ schopná platbu správně přiřadit na váš pojistný účet.

Uhradit zálohu můžete:

  • bezhotovostně na účet,
  • poštovní poukázkou.

Zálohy posílejte měsíčně na bankovní účet své OSSZ. Číslo účtů jednotlivých pracovišť najdete na webových stránkách ČSSZ po zvolení kraje a okresu.

Související články

Sleva na školku: ušetřete na daních až 16 200 Kč v roce 2022

25. 11. 2022 3 minuty čtení 0
Přečíst článek

Vše, co musíte vědět o ručení za DPH a jak se mu vyhnout

23. 11. 2022 5 minut čtení 0
Přečíst článek

    Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *