OSVČ a zdravotní pojištění: kolik zaplatíte při hlavní a vedlejší činnosti

Za každého zaměstnance platí podnik zdravotní pojištění – nařizuje mu to zákon. Jako OSVČ si musíte zdravotní pojištění odvádět sami v rámci povinných odvodů. K čemu tato platba slouží, v jaké vyši ji musíte odvádět, do kdy a kam se platí? Přečtěte si, jaké povinnosti vám vznikají při provozování hlavní a vedlejší činnosti.

Proč se pojistné odvádí

Ze zdravotního pojištění se hradí základní zdravotní péče, pod čímž si můžete představit:

• ošetření u lékaře a nezbytné lékařské úkony,
• některé léky a zdravotnický materiál,
• lázeňská péče,
• doprava nemocných a náhrada cestovních nákladů,
• pohotovostní a záchranná služba,
• preventivní, ambulantní, léčebná a ústavní péče
• a další.

Daňová poradkyně Vladimíra Přibylová upřesňuje: „Zdravotní pojištění je jednosložkové a každý z nás jeho prostřednictvím přispívá na provoz zdravotnictví. Když jde potom třeba na operaci slepého střeva, za standardní zákrok ve veřejné nemocnici už neplatí.“

Zdravotní pojištění je povinné

Placení pojistného se povinně vztahuje na všechny, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky a také na cizince, kteří tu trvalý pobyt nemají, ale pracují u zaměstnavatele sídlícího na území tohoto státu.

Kdo zdravotní pojištění odvádí

Pokud jste OSVČ, odvádíte ho sami za sebe, u zaměstnanců odvody provádí zaměstnavatel.

Stát hradí zdravotní pojištění za následující skupiny:

• nezaopatřené děti (děti před ukončením povinné školní docházky a dále studenti připravující se na budoucí povolání),
• osoby, kterým náleží starobní, invalidní, vdovský nebo sirotčí důchod,
• příjemce rodičovského příspěvku,
• ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené,
• uchazeče o zaměstnání v evidenci Úřadu práce,
• osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby,
• osoby pobírající dávky hmotné nouze,
• osoby ve výkonu trestu,
• a další.

Povinnosti OSVČ ve vztahu ke zdravotnímu pojištění

Pokud provozujete živnost, ke své zdravotní pojišťovně máte:

• oznamovací povinnost,

• povinnost platit pojistné,

• povinnost podat přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok.

Co všechno musíte zdravotní pojišťovně oznámit

Z oznamovací povinnosti se za nejdůležitější považuje ohlášení výdělečné činnosti do 8 dnů od jejího zahájení (případně jejího ukončení). Za zahájení se považuje den skutečného vykonávání činnosti (např. přijetí objednávky a nákup materiálu ke zhotovení výrobku), nikoliv den získání živnostenského oprávnění.

„Zpravidla se k placení zdravotního a sociálního pojištění nemusíte sami hlásit. Jakmile si na živnostenském úřadě založíte živnost, úřad automaticky informuje i vaši pojišťovnu a místní správu sociálního zabezpečení, že si příslušná pojištění jako podnikatelé platíte sami,“ dodává daňová poradkyně Vladimíra Přibylová.

Osoby, které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění (např. umělci, daňoví poradci či tlumočníci) se u zdravotní pojišťovny musejí přihlásit sami.

Rovněž pojišťovně nejpozději do 8 dní ohlaste jakoukoliv změnutýkající se vašeho:

• jména a příjmení,

• sídla nebo místa podnikání,

• čísla bankovního účtu,

• obchodního jména a identifikačního čísla.

Pokud se rozhodnete výdělečnou činnost dočasně pozastavit, nezapomeňte to pojišťovně oznámit. Při přerušení živnosti totiž nemusíte odvádět zálohy na pojistné. Rozhodující je pouhý jeden den – pokud tedy ohlásíte přerušení živnosti 1. října, musíte za říjen ještě zaplatit zálohu.

Jak často probíhá placení pojistného

Platba zdravotního pojištění OSVČ probíhá formou měsíčních zálohových plateb na účet vybrané zdravotní pojišťovny vždy do 8. dne v měsíci. Např. pokud zahájíte činnost 1. září, provedete odvod zdravotního pojištění za září maximálně do 8. října.

Podání přehledu o příjmech a výdajích

Na konci zdaňovacího období musíte své zdravotní pojišťovně:

• zaslat přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti,
• vyčíslit celkový součet záloh zaplacených za pojistné v uplynulém roce.

Přehled o příjmech a výdajích podejte (osobně, poštou i elektronicky) nejpozději:

• do jednoho měsíce od podání daňového přiznání v papírové formě (nejpozději do posledního dubna),
• do dvou měsíců od podání elektronického daňového přiznání (nejpozději do konce května),
• do konce července, když přehled zpracovává daňový poradce.

V každém případě svoji zdravotní pojišťovnu musíte o posunu termínu informovat do konce dubna.

Pokud máte nedoplatek, uhradíte ho nejpozději do 8 dní od podání přehledu a pojištovna vám vyměří novou výši zálohy pro následující kalendářní rok. Jestliže máte přeplatek, vrátí vám ho pojišťovna jen tehdy, pokud platíte vyšší než minimální zálohy (avšak pouze do jejich výše). Při placení minimální záloh vám pojišťovna přeplatek nevrátí a vy dál pokračujete s placením měsíčních záloh.

Daňová poradkyně Vladimíra Přibylová popisuje úpravu výše záloh: „Podle toho, co vám vyjde v přehledu, zjistíte, jaká bude výše vašich záloh na příští rok. Buď budete opět platit minimální zálohy nebo se vám zvýší.“

Počítejte také s tím, že zdravotní pojišťovna má právo si od vás vyžádat účetní doklady, pomocí kterých provede kontrolu odvodů pojistného.

Kolik na pojistném zaplatíte a na čem to závisí

Kolik peněz odvedete na pojistném, se odvíjí od výše vašich příjmů. Sazba stanovená pro odvod pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Ten u OSVČ činí polovinu jejího příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů (tzn. 50 % základu daně).

Ale pozor –⁠ pokud dosahujete nižšího než zákonem stanového minimálního vyměřovacího základu, musíte pojistné vypočíst a zaplatit právě z něj. Minimální vyměřovací základ v roce 2021 činí 212 646 Kč za rok (tzn. že na pojistném vždy zaplatíte měsíční zálohu minimálně 2 393 Kč). Pokud přesáhnete určitou hranici, příští rok budete platit vyšší zálohy.

Na povinném pojistném za rok 2021 tedy zaplatíte minimálně 28 716 Kč ročně, přičemž není rozhodující, zda dosahujete nulového zisku anebo jste dokonce ve ztrátě. Pojistné musíte při výkonu hlavní výdělečné činnosti zaplatit vždy bez ohledu na to, jak se daří vašemu podnikání.

Vedlejší činnost OSVČ: zdravotní pojištění

Pokud podnikáte jako OSVČ na vedlejší živnost, nejdříve svůj „vedlejšák“ zařaďte do jedné z kategorií:

1. podnikáte při studiu, během penze či na rodičovské dovolené – patříte do skupiny státních pojištěnců,
2. mimo výkon vedlejší činnosti jste zaměstnaní na HPP, DPČ nebo DPP a zaměstnavatel za vás hradí minimální odvody na zdravotní pojištění.

Jestliže spadáte do první kategorie, první rok zálohy na zdravotní pojištění neplatíte. Na konci roku podáte zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích, na základě kterého vám bude stanovena výše záloh pro následující rok.

Druhá kategorie osob nemusí hradit měsíční zálohy na zdravotním pojištění po celou dobu provozování vedlejší činnosti. Zdravotní pojištění doplatí každý rok zpětně podle výše jejich skutečných příjmů.

Pro vedlejší činnost nejsou stanovené žádné minimální částky odvodů zdravotního pojištění. Vyměřovacím základem pro vedlejší činnosti je skutečný základ daně, takže můžete zaplatit i méně, než je stanovené minimum.

Pozor – pokud odejdete ze zaměstnání při souběžném provozování vedlejší činnosti a zaměstnavatel za vás přestane platit zálohy na pojistném, stává se z vás OSVČ hlavní a jste povinni odvést zálohu na zdravotním pojištění v minimální částce stanovené pro OSVČ. Jestliže však souběh činností zůstane neporušen, minimální zálohu na zdravotní pojištění za vás platí zaměstnavatel.

Stejně jako v případě hlavní činností musíte zdravotní pojišťovnu v místě svého bydliště do 8 dnů informovat, že jste zahájili provozování vedlejší činnosti, podat daňové přiznání a přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu.

Sazba pro odvod pojistného je totožná jako u výkonu hlavní činnosti (13,5 %) a vyměřovací základ činí polovinu dosaženého základu daně.

Porovnejme si nyní zálohy zaplacené při výkonu hlavní a vedlejší činnosti:

V roce 2021 pracujete na plný úvazek ve firmě, která za vás odvádí zálohy na zdravotní pojištění alespoň v minimální stanovené výši. Při vedlejší činnosti dosáhnete příjmů 100 000 Kč, uplatňujete výdaje paušálem ve výši 60 % (tedy 60 000 Kč). Váš základ daně činí 40 000 Kč. Při odeslání přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně jednorázově doplatíte zdravotní pojištění za uplynulý rok ve výši 2 700 Kč (40 000 Kč × 0,5  × 0,135). Výše odvodu závisí na skutečně dosaženém příjmu.

Při provozování hlavní činnosti byste však za rok 2021 se stejnými příjmy zaplatili zálohy na zdravotním pojištění ve výši 28 716 Kč ročně (2 393 Kč × 12 měsíců). Protože vaše příjmy nedosahují minimální stanovené hranice pro výpočet odvodů, odvádíte zákonem stanovené minimální zálohy.

Jak je to s placením zdravotního pojištění pro OSVČ uplatňující paušální daň

Pokud jste splnili podmínky pro uplatnění paušální daně, nově místo 3 povinných plateb platíte pouze jednu zálohu ve výši 5 469 Kč finančnímu úřadu. Ta v sobě zahrnuje:

• 100 Kč na daň z příjmů,
• 2 393 Kč na zdravotní pojištění,
• 2 976 Kč na důchodové pojištění.

V tomto režimu nemusíte zdravotní pojišťovně každoročně zasílat ani přehled o příjmech a výdajích.

Co podnikatelům hrozí při neplnění povinností

Za nedodržování zákonných povinností vám může být udělena pokuta v řádech desetitisíců korun. Např. za nedodání přehledu o příjmech a výdajích pojišťovně můžete uhradit pokutu až 50 000 Kč. Neznalost zákona neomlouvá ani podnikatele s nízkým ročním příjmem, kteří v praxi povinnosti často ignorují.

Závěrečná doporučení

• Pokud nespadáte do skupiny lidí, za které platí pojištění stát, musíte si ho odvádět vy sami anebo váš zaměstnavatel.
• Pokud máte nízké příjmy a myslíte si, že ušetříte na zálohách na pojistné, neradujte se předčasně. Na zálohách při provozování hlavní činnosti odvedete nejméně 2 393 Kč měsíčně kvůli stanovené minimální záloze.
• Pokud by vás napadlo zdravotní pojištění platit zpětně anebo naopak v předstihu, nedělejte to. Mohli byste si jen zbytečně uškodit. Odvody plaťte vždy nejpozději k 8. dni v měsíci. Např. odvody za únor zaplaťte nejpozději 8. března.
• Přerušení živnosti zdravotní pojišťovně ohlašovat nemusíte, ale je to pro vás výhodnější, protože po dobu přerušení nebudete muset platit odvody.
• I při nízkém zisku plňte všechny povinnosti, jako je například včasné podání přehledů. Vysoké sankce za porušení pravidel vám totiž hrozí s jakýmkoliv příjmem.
• Pokud si nevíte rady, jak postupovat ve specifickém případu, navštivte stránky své pojišťovny. Ty evidují často kladené otázky, mezi nimiž se může objevit odpověď i na tu vaši. Odpovědi můžete hledat také na infolince své zdravotní pojišťovny, případně u daňových poradců.
• Odvody zdravotního pojištění můžete uhradit převodním příkazem nebo složenkou ve prospěch vaší zdravotní pojišťovny.

V naší mini akademii najdete spoustu užitečných rad a tipů pro začínající podnikatele z oblasti vedení účetnictví a daňové evidence, fakturace, daní, řízení financí, legislativy a dalších.

Pro začínající podnikatele je vstup do akademie zdarma.