Datum publikace 09. 01. 2023 Komentáře 0 Sdílet článek

Kdy nemusíte platit důchodové pojištění

Author Solitea 5 minut čtení 2
Náhledový obrázek
Důchodové pojištění, resp. povinné zálohy na sociální pojištění, musí platit naprostá většina lidí v produktivním věku. Jenom v ojedinělých případech tuto povinnost nemáte a i v těch je třeba rozlišovat, zda důchodové pojištění nemusíte platit vůbec, nebo jenom nemusíte platit zálohy. Pojďte se s námi podívat na případy, kdy se důchodové pojištění neplatí.

Co je to důchodové pojištění

Důchodové pojištění je součást sociálního pojištění, které jste ze zákona povinni platit, pokud jste osoba výdělečně činná. Sociální pojištění v sobě zahrnuje:

  • důchodové pojištění,
  • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
  • nemocenské pojištění (které je pro OSVČ dobrovolné).

Důchodové pojištění činí 28 % z vyměřovacího základu, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je 1,2 %, dobrovolné nemocenské pojištění činí 2,1 % z vyměřovacího základu. Naprostou většinu povinné platby, nazývané souhrnně „sociální pojištění”, pokrývá právě důchodové pojištění, proto se v běžné řeči tato dvě pojištění zaměňují. 

Osoby, které důchodové pojištění neplatí vs. osoby, které nemusí hradit zálohy

V těchto pojmech bývá občas zmatek, proto si v nich pojďme udělat pořádek. Pod pojmem „neplatit důchodové pojištění” si totiž může každý představit něco jiného.

1. Osoby, které neplatí důchodové pojištění vůbec

Důchodové pojištění je navázané na příjem z výdělečné činnosti — do této skupiny tedy spadají osoby, které nejsou nijak výdělečně činné. Žádná velká výhoda to není: doba, po kterou důchodové pojištění neplatíte, se vám nezapočítává do vyměřovacího základu důchodu. To se vám ve stáři nevyplatí (budete mít nižší důchod).

Zákon stanoví určitou hranici minimálních příjmů pro určení, zda jste z výdělečné činnosti povinni platit důchodové pojištění, nebo ne. Pokud pracujete na dohodu o provedení práce a váš výdělek nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně, nepodléhá tento váš příjem povinnosti platit z něj důchodové pojištění. To platí, i pokud máte uzavřených více dohod o provedení práce s různými zaměstnavateli; příjmy z dohody o provedení práce od více zaměstnavatelů se nesčítají.

Pozor: Pokud pracujete souběžně na několik dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, je rozhodující, zda jejich součet nepřekročí hranici 10 000 Kč. V případě, že váš příjem ze všech dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele bude vyšší než 10 000 Kč, zaplatíte důchodové pojištění z celého výdělku, ne jenom z té části, která přesáhne 10 000 Kč.

2. Osoby, které nemusí platit zálohy na důchodové pojištění

Neplatit důchodové pojištění a neplatit jenom zálohy na něj je velký rozdíl. V případě, že nemusíte hradit zálohy, vám stát dává jistou výhodu v podnikání. Nebojte se ji využít, na druhou stranu si zjistěte rozhodnou částku pro příslušný rok, ať nejste při podání přehledu po prvním roce podnikání nepříjemně překvapeni.

Měsíční zálohy na sociální pojištění nemusí platit ti, kdo provozují svou výdělečnou činnosti jako vedlejší. To jsou:

  • zaměstnanci, kteří mají vedlejší podnikání,
  • podnikající ženy na mateřské nebo rodiče na rodičovské dovolené,
  • podnikající studenti do 26 let
  • podnikající důchodci.

Výhoda neplacení záloh ale platí pouze v prvním roce podnikání. A neznamená to, že se správou sociálního zabezpečení nemusíte vůbec komunikovat, přihlásit se k platbě sociálního pojištění musíte. Pouze nemusíte posílat pravidelné měsíční zálohy.

Po prvním roce podnikání podáte na příslušný úřad správy sociálního zabezpečení přehled příjmů OSVČ, podle kterého vám bude vypočteno pojistné na sociální pojištění. Pravidla pro tento výpočet najdete v našem článku na téma důchodové pojištění OSVČ.

Pokud váš zisk (tzn. příjmy po odečtení výdajů) z vedlejší samostatně výdělečné činnosti dosáhne tzv. rozhodné částky (která se stanoví pro každý kalendářní rok), budou vám na následující rok stanoveny zálohy na sociální pojištění podle skutečné výše vašich příjmů.

Rozhodná částka pro sociální pojištění OSVČ byla pro rok 2022 stanovena ve výši 93 387 Kč (měsíčně to znamená zisk vyšší než 7 782 Kč).

Co to pro vás znamená? Pokud podnikáte na vedlejší výdělečnou činnost a vaše příjmy po odečtení výdajů přesahují 7 782 Kč měsíčně, bylo by dobré začít si odkládat peníze stranou na závěrečné vyúčtování na jaře následujícího roku. S největší pravděpodobností budete muset sociální pojištění zpětně doplatit.

Nicméně pokud rozhodné částky nedosáhnete, pojistné na důchodové pojištění platit nemusíte a zálohy na následující zúčtovací období vám stanoveny nebudou — to je další velká výhoda vedlejší podnikatelské činnosti.

Živnostníci, kteří rozhodné částky nedosáhli, ale mají podnikání jako hlavní výdělečnou činnost, totiž musí minimální zálohy na důchodové pojištění platit vždy. Tedy i pokud jsou ve ztrátě.

Udělejte si jasno nejen v důchodovém pojištění

Potřebujete se podrobně zorientovat v tom, jaké máte jako OSVČ povinnosti, nejen v důchodovém pojištění? V naší mini akademii jsme připravili komplexního průvodce světem účetnictví, daní a dalších povinností, které na týkají každého živnostníka. Pro začínající podnikatele je mini akademie zdarma, stejně jako pro uživatele iDokladu.

Související články

Slevy a daňové odpočty: co lze odečíst z daní za rok 2022

27. 01. 2023 5 minut čtení 2
Přečíst článek

Výdaje a náklady OSVČ: nezaměňujte je a ujasněte si jejich význam

25. 01. 2023 4 minuty čtení 1
Přečíst článek

    Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *