Datum publikace 24. 02. 2025 Sdílet článek

Návod pro OSVČ: kolik zaplatíte na dani z příjmů a jak na ni

Author Seyfor, a. s. 14 minut čtení 205
Náhledový obrázek
Živnostníci odvádějí daň z příjmů podle výše svého zisku – základní sazba je 15 %, při vyšších příjmech se část základu daně zdaňuje sazbou 23 %. To platí bez ohledu na to, zda podnikají na hlavní nebo vedlejší činnost. Přečtěte si, jak se příjmy u OSVČ zdaňují, jak vypočítáte daň z příjmů a kolik zaplatíte na zálohách.

Po přechodu na živnost vás čeká spousta nových povinností – jednou z nich je i samostatné podání daňového přiznání a zaplacení daně. Je totiž možné, že jste ho nikdy předtím sami nepodávali, protože účetní v bývalém zaměstnání za vás prováděla tzv. roční zúčtování daně a vše zařídila. Jako OSVČ si placení daně z příjmů musíte pohlídat sami. Nebo si najít schopnou účetní.

Daňové přiznání OSVČ

Daňové přiznání se týká všech OSVČ, jejichž roční zdanitelné příjmy přesáhnou stanovený limit. Ten se ale liší například podle toho, zda jste zároveň zaměstnanec: 

  • Limit 50 000 Kč platí u osob, kteří nejsou zaměstnanci: tedy jak pro OSVČ na hlavní činnost, tak pro ty, kteří podnikají na vedlejší činnost a zároveň nejsou zaměstnaní – typicky pro studenty, důchodce nebo rodiče na rodičovské dovolené. Jakmile jejich roční zdanitelné příjmy (včetně dalších příjmů, například z pronájmu nebo prodeje cenných papírů) tuto hranici překročí, musí podat daňové přiznání.
  • U zaměstnanců, za které běžně podává roční zúčtování daně zaměstnavatel, se povinnost podat daňové přiznání posuzuje podle výše jejich dalších zdanitelných příjmů. Pokud si tito lidé přivydělají podnikáním, pronájmem nebo jinými zdanitelnými příjmy více než 20 000 Kč za rok (počítají se příjmy, nikoli zisk), vzniká jim povinnost podat si daňové přiznání samostatně.

Důležité je, že se vedlejší příjmy sčítají. Pokud jste například zaměstnanec a máte 15 000 Kč z podnikání a 10 000 Kč z pronájmu, vaše vedlejší příjmy jsou celkem 25 000 Kč. Tím pádem překračujete limit 20 000 Kč a daňové přiznání podat musíte.

Daňové přiznání podáváte i v případě, že je vaše výsledná daňová povinnost nulová nebo jste samostatnou výdělečnou činnost vykonávali jen část roku.

Další možností je vstup do režimu paušální daně. V tom případě se daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení nepodávají vůbec. Více o tom, kdy se paušální daň vyplatí a pro koho je vhodná, se dočtete v našem článku o paušální dani.

TIP

Podáváte daňové přiznání sami a nejste si jistí, co do něj patří, jak spočítat daň z příjmů nebo kdy vám vzniknou zálohy na daň? Právě těmto otázkám se věnujeme v naší mini akademii v lekci o daňovém přiznání a dani z příjmů.

Mini akademie je pro začínající podnikatele zdarma. 

Vstoupit zdarma

Co uvést do daňového přiznání

V daňovém přiznání musíte uvést všechny své zdanitelné příjmy za daný rok. Pokud jste zaměstnaní a podnikáním si pouze přivyděláváte, nebo máte například příjmy z pronájmu, musíte uvést nejen tyto příjmy, ale také příjmy ze zaměstnání.

A to i v případě, že jste v průběhu roku ze mzdy odváděli zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Tyto zálohové platby do daňového přiznání uvedete také a snížíte o ně vypočtenou daň.

Nezapomeňte si od svého zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech, pokud kromě provozování živnosti i nadále pracujete na hlavní nebo částečný úvazek.

Výpočet daně z příjmů OSVČ

Daň z příjmů fyzických osob se počítá ze základu daně a uplatňuje se na ni progresivní sazba:

  • 15 % pro nižší část základu daně – do 36násobku průměrné mzdy za daný rok (pro rok 2026 to je zhruba 1 762 812 Kč),
  • 23 % se uplatní jen na tu část základu daně, která tuto hranici přesáhne.

Základ daně se pak skládá z jednotlivých dílčích základů daně, které zahrnují:

  • příjmy ze zaměstnání,
  • příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • kapitálové příjmy (např. podíly na zisku, úroky nebo licenční poplatky),
  • příjmy z pronájmu,
  • ostatní příjmy, které nespadají do žádné z předchozích kategorií.

Součet těchto dílčích základů tvoří celkový základ daně, ze kterého se následně vypočítá daň z příjmů.

TIP

Nejste si jistí, z čeho se počítá daň z příjmů, kdy platí 15 % a kdy 23 % nebo jak fungují slevy a zálohy? V naší mini akademii to vysvětlujeme krok za krokem na praktických příkladech.

Vstoupit zdarma

Jak určit základ daně z příjmů OSVČ

Základ daně z příjmů OSVČ se stanovuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji:

  • Pokud vedete účetnictví, vychází se z účetních příjmů a nákladů za dané období.
  • Při vedení daňové evidence evidujete své skutečné příjmy a reálně vynaložené výdaje – tedy všechny doklady za nákup zboží a služeb, které souvisejí s podnikáním.

Podnikatelé nejčastěji uplatňují metodu paušálních výdajů stanovených procentem z příjmů, protože je snadná (vedete si pouze přehled o výši příjmů) a často také výhodná. 

Daň z příjmů: paušální výdaje

Podívejte se, jak zjistíte váš základ daně, pokud uplatňujete výdaje procentem z příjmů.

1. Vyčíslete příjmy

Po skončení zdaňovacího období, které je u fyzických osob shodné s kalendářním rokem, vyčíslete všechny příjmy za uplynulý rok. Jestliže fakturujete online, třeba prostřednictvím služby iDoklad, roční příjmy vidíte ihned. Pokud si příjmy evidujete pouze na papíře, použijte kalkulačku a sečtěte je.

2. Vyčíslete výdaje

Z celkové výše příjmů následně vypočtěte, kolik činí výdaje podle příslušného paušálu.

Například: Pokud se živíte jako fotograf a vyděláte si 400 000 Kč za rok, potom vaše výdaje při uplatnění paušálu ve výši 60 % (typicky u živnosti volné) činí 240 000 Kč.

Pozor – výše procent se liší podle druhu živnosti a zákon stanovuje také maximální částku výdajů, kterou si můžete odečíst. K určení správné výše výdajů vám pomůžou informace zveřejněné na stránkách Finanční správy.

Více se dozvíte v článku, jak a kdy se přihlásit k paušální dani.

Nezdanitelné položky

Od takto stanoveného základu daně si dále můžete odečíst tzv. nezdanitelné položky základu daně:

Odečitatelná položka Výše položky a podmínky uplatnění Příloha daňového přiznání
poskytnuté dary hodnota všech darů musí přesáhnout minimálně 2 % základu daně nebo musí mít minimální hodnotu 1 000 Kč

spadá sem i darování krve, které daňový základ sníží o 3 000 Kč/odběr

maximálně lze odečíst 30 % základu daně

potvrzení o daru
zaplacené úroky z úvěrů na bydlení ste uvedení jako plátce úvěrové smlouvy určené k financování bydlení můžete odečíst maximálně 150 000 Kč (u hypoték uzavřených do konce roku 2020 až 300 000 Kč) kopie smlouvy o úvěru + potvrzení o zaplacených úrocích od banky
penzijní připojištění a životní pojištění můžete si snížit základ daně až o 48 000 Kč za penzijní připojištění a životní pojištění dohromady

limit lze využít i na daňově podporované produkty spoření na stáří

abyste na úsporu dosáhli, musíte si na penzijní připojištění odkládat měsíčně více než 1700 Kč

kopie smlouvy o pojištění + doklad o úhradách pojistného

Slevy na dani a daňová zvýhodnění

Vypočtená daň není výslednou částkou, kterou státu zaplatíte. Můžete si totiž ještě uplatnit slevy na dani a daňová zvýhodnění. Je možné, že vaši daňovou povinnost díky nim snížíte až na nulu, nebo vám dokonce vznikne nárok na vyplacení daňového bonusu (viz níže) od finančního úřadu.

Pozor – nárok na všechny slevy a zvýhodnění je nutné prokázat v přílohách daňového přiznání. Pamatujte také, že vybrané slevy lze uplatnit pouze za ty měsíce, ve kterých byly splněny zákonné podmínky pro danou slevu nebo zvýhodnění.

Pro slevy na dani je typické, že daň z příjmů dokáží snížit maximálně na nulu. Oproti tomu daňová zvýhodnění mohou jít do mínusu a právě tehdy vám vzniká nárok na daňový bonus, o jehož vyplacení musíte finanční úřad požádat.

O jaké částky můžete snížit svou výslednou daňovou povinnost:

Odečitatelná položka Výše slevy v roce 2026 a podmínky uplatnění Příloha daňového přiznání
sleva na poplatníka slevu 30 840 Kč lze uplatnit v plné výši neprokazuje se
sleva na manžela/manželku pokud váš manžel/ka ve společné domácnosti pečuje o dítě do 3 let věku a má celkové příjmy nižší než 68 000 Kč, můžete si uplatnit slevu 24 840 Kč (49 680 Kč pokud je manžel/ka držitelem průkazu ZTP/P)

nárok na slevu vzniká až od dalšího měsíce po uzavření manželství

čestné prohlášení + kopie občanky manžela/manželky s nízkými příjmy
invalidita invalidé I. a II. stupně uplatní slevu ve výši 2 520 Kč, invalidé III. stupně 5 040 Kč potvrzení o výplatě důchodu z ČSSZ
ZTP/P držitelé průkazu ZTP/P uplatní slevu 16 140 Kč kopie průkazu ZTP/P (příp. rozhodnutí úřadu práce)
daňové zvýhodnění na dítě slevu na vyživované dítě do 18 let žijící ve společné domácnosti (nebo za dítě, které ve věku 18–26 let studuje nebo je dlouhodobě nemocné) uplatní jeden z rodičů ve výši 15 204 Kč za 1. dítě, 22 320 Kč za 2. dítě a 27 840 Kč za 3. a každé další dítě

pokud má dítě průkaz ZTP/P, částky se zdvojnásobují

čestné prohlášení nebo formulář zaměstnavatele druhého rodiče (příp. potvrzení o studiu)
sleva na zastavenou exekuci sleva za jednu zastavenou exekuci je ve výši přiznané náhrady, maximálně 450 Kč

sleva se týká pohledávek do 1 500 Kč

usnesení o zastavení exekuce

Pro výpočet daně z příjmu OSVČ za rok 2026 můžete využít také online kalkulačku.

Daně bez nervů a s přehledem

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

Zálohy na daň z příjmu OSVČ

Podáním daňového přiznání a úhradou daně povinnosti pro živnostníky ještě nekončí.

„Pokud vám na základě daňového přiznání vychází daň z příjmů fyzických osob vyšší než 30 tisíc korun, potom vám vznikne povinnost platit zálohy na daň z příjmů. Jedná se o rozložení úhrad daňové povinnosti do několika splátek průběhu roku,“ upozorňuje daňová poradkyně Lucie Kořínková.

U daňové povinnosti:

  • vyšší než 30 000 Kč a nižší než 150 000 Kč – se hradí zálohy 2 × ročně ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. června a 15. prosince,
  • vyšší než 150 000 Kč – se hradí zálohy 4 × ročně ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

„Pokud začínáte s podnikáním, je dobré již dopředu myslet na skutečnost, že vám po uplynutí zdaňovacího období vznikne povinnost platit daň z příjmů. Myslete na to již od začátku podnikání a každý měsíc si dle příjmů odkládejte část peněz na uhrazení očekávané daňové povinnosti,“ radí daňová poradkyně Lucie Kořínková.

Příklad:

Pan Voříšek, IT specialista, začal v roce 2024 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Jeho celkové příjmy za rok 2024 činily 800 000 Kč. Rozhodl se, že výdaje bude uplatňovat procentem z příjmů.

Od příjmů ve výši 800 000 Kč odečteme výdaje, které činí 60 % z 800 000 Kč tedy 480 000 Kč. Dílčí základ daně ze samostatné činnosti činí 320 000 Kč. 15% daň z 320 000 Kč činí 48 000 Kč, od kterých odečteme slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč.

Výsledná daň je 23 160 Kč, kterou je nutné zaplatit místně příslušnému finančnímu úřadu. To je poměrně velká částka, a kdyby si pan Voříšek průběžně na daň z příjmů neodkládal peníze bokem, mohl by ho takový jednorázový výdaj dostat do problémů.

Příklad

Pan Voříšek, IT specialista, začal v roce 2025 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Jeho celkové příjmy za rok 2025 činily 800 000 Kč. Rozhodl se, že výdaje bude uplatňovat procentem z příjmů.

Od příjmů ve výši 800 000 Kč odečteme paušální výdaje ve výši 60 % – tedy 480 000 Kč. Dílčí základ daně ze samostatné činnosti činí 320 000 Kč. Daň z příjmů ve výši 15 % z této částky je 48 000 Kč. Od této daně odečteme slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč.

Výsledná daňová povinnost pana Voříška tedy činí 17 160 – tuto částku musí zaplatit místně příslušnému finančnímu úřadu. Je to poměrně velká částka, a kdyby si pan Voříšek průběžně na daň z příjmů neodkládal peníze bokem, mohl by ho takový jednorázový výdaj dostat do problémů.

Termíny pro podání přiznání daně z příjmů

Standardní lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena na tři měsíce po uplynutí zdaňovacího období.

U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok a daňové přiznání musí podat jen elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání v roce 2026 je do 4. května (protože běžný termín 2. května připadá na víkend). Pokud za vás přiznání k dani podá daňový poradce, prodlužuje se lhůta až do 1. července.

„Díky změně pravidel dokonce není nutné informovat o pozdějším podání správce daně dopředu. Stačí, když se konkrétní poradce prokáže plnou mocí až současně s podáním daňového přiznání,“ dodává daňová poradkyně Lucie Kořínková.

TIP: Pokud si podklady k daňovému přiznání chystáte sami, vyzkoušejte iDoklad – automaticky vám je vygeneruje za pár vteřin. Pak už je jen předáte své účetní nebo rovnou pošlete finanční správě.

Kdy platí živnostník daně z příjmu

Pamatujte si, že kromě podání daňového přiznání musíte daň ve stejné lhůtě také zaplatit:

  • bezhotovostně,
  • hotově na finančním úřadu
  • nebo hotově prostřednictvím poštovní poukázky typu A.

Jako variabilní symbol uveďte své rodné číslo. Čísla účtů a předčíslí naleznete na stránkách Finanční správy.

Kde se podává daňové přiznání

Jako OSVČ musíte daňové přiznání podávat elektronicky, například přes datovou schránku nebo prostřednictvím portálu EPO.

Rozjeďte úspěšně podnikání hned napoprvé

Abychom vám usnadnili začátky podnikání, zpracovali jsme vše podstatné do více než 30 videí. Lektoři vám v nich vysvětlí třeba, jak neplatit zbytečně moc na daních, jak se správně vystavují faktury nebo jak rozvíjet byznys a vydělávat víc peněz.

Pro začínající podnikatele je vstup do mini akademie zdarma.

Prohlédnout mini akademii

Související články

Máte jako OSVČ vedlejší činnost? Dejte si pozor na limity

05. 03. 2026 7 minut čtení 257
Přečíst článek

Paušální daň v roce 2026: jaká jsou pásma a výše daně

27. 02. 2026 5 minut čtení 51
Přečíst článek