Návod pro OSVČ: kolik zaplatíte a dani z příjmů a jak na ni

Po přechodu na živnost vás čeká spousta nových povinností – jednou z nich je i samostatné podání daňového přiznání a zaplacení daně. Pro živnostníky přitom platí, že si musí placení daně z příjmů ohlídat sami. To je důležitá poznámka, neboť řada lidí daně před přechodem na živnost řešit nemusela a účetní v bývalém zaměstnání za ně prováděla tzv. roční zúčtování daně.

Daňové přiznání OSVČ

Daňové přiznání jako OSVČ podáváte vždy, pokud podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost. A to i v případě, že je vaše výsledná daňová povinnost nulová. Stejně tak máte povinnost podat daňové přiznání, i když jste samostatně výdělečnou činnost vykonávali jen část roku.

Pozor – existuje jediná výjimka – jestliže vaše roční příjmy (nikoliv zisk) z podnikání nepřesáhly částku 15 000 Kč, daňové přiznání podávat nemusíte.

Co uvést do daňového přiznání

V daňovém přiznání musíte uvést všechny vaše příjmy. Pokud jste zaměstnaní a podnikáním si pouze přivyděláváte, nebo máte například příjmy z pronájmu, musíte uvést nejen tyto příjmy, ale také příjmy ze zaměstnání.

A to i v případě, že jste v průběhu roku ze mzdy odváděli zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Tyto zálohové platby do daňového přiznání uvedete také a snížíte o ně vypočtenou daň.

Nezapomeňte si od vašeho zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech, pokud kromě provozování živnosti i nadále pracujete na hlavní nebo částečný úvazek.

Výpočet daně z příjmů OSVČ

Sazba daně z příjmů činí 15 % a počítá se ze základu daně. Ten se skládá z pěti tzv. dílčích základů daně. Patří sem:

• příjmy ze zaměstnání,
• příjmy z podnikání,
• kapitálové příjmy (např. podíly na zisku, úroky nebo licenční poplatky),
• příjmy z pronájmu,
• ostatní příjmy, které nespadají do žádné z předchozích kategorií.

Dohromady potom tvoří výsledný základ daně.

Jak určit základ daně z příjmů OSVČ

V účetnictví se základ daně z příjmů určí jako součet výnosů, od kterých odečtete náklady.

Při daňové evidenci musíte pečlivě evidovat příjmy a reálně vynaložené výdaje (tzn. že si uchováváte všechny doklady za nákup zboží či služeb).

Podnikatelé nejčastěji uplatňují metodu paušálních výdajů stanovených procentem z příjmů, protože je snadná (vedete si pouze přehled o výši příjmů) a často také výhodná.

Daň z příjmů: paušální výdaje

Podívejte se, jak zjistíte váš základ daně, pokud uplatňujete výdaje procentem z příjmů.

Vyčíslete příjmy

Po skončení zdaňovacího období, které je u fyzických osob shodné s kalendářním rokem, vyčíslete všechny příjmy za uplynulý rok. Jestliže fakturujete online, třeba prostřednictvím služby iDoklad, roční příjmy vidíte ihned. Pokud si příjmy evidujete pouze na papíře, použijte kalkulačku a sečtěte je.

Vyčíslete výdaje

Následně z celkové výše příjmů vypočtěte, kolik činí výdaje.Pokud se živíte jako fotograf a vyděláte si 400 000 Kč za rok, potom vaše výdaje při uplatnění paušálních výdajů (ve výši 60 % u živnosti volné) činí 240 000 Kč.

Pozor – výše procent se liší podle druhu živnosti a zákon stanovuje také maximální částku výdajů, kterou si můžete odečíst. K určení správné výše výdajů vám pomůžou informace zveřejněné na stránkách Finanční správy. V tomto seznamu vyberte aktuální rok a poté v obsahu klikněte na „Výdaje stanovené procentem z příjmů, tzv. paušální výdaje“.

Nezdanitelné položky

Od základu daně stanoveného si dále můžete odečíst tzv. nezdanitelné položky základu daně:

Slevy na dani a daňová zvýhodnění

Vypočtená daň není výslednou částkou, kterou státu zaplatíte. Můžete si totiž ještě uplatnit slevy na dani a daňová zvýhodnění. Je možné, že vaši daňovou povinnost díky nim snížíte až na nulu, nebo vám dokonce vznikne nárok na vyplacení daňového bonusu (viz níže) od finančního úřadu.

Pozor – nárok na všechny slevy a zvýhodnění je nutné prokázat v přílohách daňového přiznání. Pamatujte také, že vybrané slevy si uplatníte pouze v měsících, kdy na ně máte nárok.

Pro slevy na dani je typické, že daň z příjmů dokáží snížit maximálně do nuly, zatímco daňová zvýhodnění mohou jít do mínusu, a právě tehdy vám vzniká daňový bonus, o jehož vyplacení musíte finanční úřad požádat.

O jaké částky můžete snížit vaši výslednou daňovou povinnost:

Zálohy na daň z příjmu OSVČ

Podáním daňového přiznání a úhradou daně povinnosti pro živnostníky ještě nekončí.

„Pokud vám na základě daňového přiznání vychází daň z příjmů fyzických osob vyšší než 30 tisíc korun, potom vám vznikne povinnost platit zálohy na daň z příjmů. Jedná se o rozložení úhrad daňové povinnosti do několika splátek průběhu roku,“ upozorňuje daňová poradkyně Lucie Kořínková.

U daňové povinnosti:

• vyšší než 30 000 Kč a nižší než 150 000 Kč – se hradí zálohy 2 × ročně ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. června a 15. prosince,
• vyšší než 150 000 Kč – se hradí zálohy 4 × ročně ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

„Pokud začínáte s podnikáním, je dobré již dopředu myslet na skutečnost, že vám po uplynutí zdaňovacího období vznikne povinnost platit daň z příjmů. Myslete na to již od začátku podnikání a každý měsíc si dle příjmů odkládejte část peněz na uhrazení očekávané daňové povinnosti,“ radí daňová poradkyně Lucie Kořínková.

Příklad:

Pan Voříšek, IT specialista, začal v roce 2020 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Jeho celkové příjmy za rok 2020 činily 800 000 Kč. Rozhodl se, že výdaje bude uplatňovat procentem z příjmů.

Od příjmů ve výši 800 000 Kč odečteme výdaje, které činí 60 % z 800 000 Kč tedy 480 000 Kč. Dílčí základ daně ze samostatné činnosti činí 320 000 Kč. 15% daň z 320 000 Kč činí 48 000 Kč, od kterých odečteme slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč.

Výsledná daň je 23 160 Kč, kterou je nutné zaplatit místně příslušnému finančnímu úřadu. To je poměrně velká částka, a kdyby si pan Voříšek průběžně na daň z příjmů neodkládal peníze bokem, mohl by ho takový jednorázový výdaj dostat do problémů.

Termíny pro podání přiznání daně z příjmů

Standardní lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena na tři měsíce po uplynutí zdaňovacího období.

U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, proto lhůta pro podání daňového přiznání vychází na 1. dubna. Pokud tento den připadá na víkend nebo státní svátek, posunuje se lhůta na první následující pracovní den.

Lhůta se prodlužuje:

• měsíc v případě, kdy přiznání podáváte elektronicky, tedy do 1. května,
• o 3 měsíce při spolupráci s daňovým poradcem, tedy do 1. července.

„Díky změně pravidel dokonce není nutné informovat o pozdějším podání správce daně dopředu. Stačí, když se konkrétní poradce prokáže plnou mocí až současně s podáním daňového přiznání,“ dodává daňová poradkyně Lucie Kořínková.

Takže když zapomenete podat přiznání do 1. dubna, požádejte o zpracování přiznání daňového poradce. Tím získáte čas až do 1. července.

Kdy platí živnostník daně z příjmu

Pamatujte si, že kromě podání daňového přiznání musíte daň ve stejné lhůtě také zaplatit:

• bezhotovostně,
• hotově na finančním úřadu,
• hotově prostřednictvím poštovní poukázky typu A.

Jako variabilní symbol uveďte vaše rodné číslo. Čísla účtů a předčíslí naleznete na stránkách Finanční správy.

Kde se podává daňové přiznání

Existuje několik způsobů podání daňového přiznání:

• osobně na místně příslušnému finančnímu úřadu (pokud podáváte přiznání v papírové podobě),
• poštou,
• elektronicky (např. datovou schránkou nebo prostřednictvím portálu EPO).

Pokud máte zřízenou datovou schránku, musíte přiznání k dani z příjmů fyzických osob učinit elektronicky. Pokud tak neučiníte, obdržíte od správce daně výzvu k odstranění vad podání. Jedná se o tzv. materiální vadu a pokud ji neodstraníte, vámi podané papírové přiznání nebude platné.

Rozjeďte úspěšně podnikání hned napoprvé

Abychom vám usnadnili začátky podnikání, zpracovali jsme vše podstatné do více než 30 přínosných videí. Lektoři vám v nich vysvětlí třeba, jak neplatit zbytečně moc na daních, jak se správně vystavují faktury nebo jak rozvíjet byznys a vydělávat víc peněz.

Pro začínající podnikatele je vstup do mini akademie zdarma.