V našem videu to zmiňuje i architekt Jiří Huške. Komunikace v jeho firmě je roztříštěná do více kanálů a hlídání termínů i všeho ostatního je náročná každodenní operativa.

Co s tím? Dali jsme dohromady 6 kroků, které vám pomůžou uřídit podnikání tak, aby se po cestě nic „neztratilo v překladu“.

1. Jedno místo pro poptávky a kontakty

Začíná to nevinně: „Pošlete mi ceník!“, „Můžeme se potkat?“ nebo „Potřebuju návrh do dvou týdnů.“ Jenže jakmile poptávky chodí z více kanálů, najednou se ocitnete na jednom velkém komunikačním smetišti.

První krok je proto mít jednu evidenci, kam uložíte:

• kdo se ozval
• co chce
• do kdy to potřebuje
• v jaké je to fázi

Abyste se na konci dne mohli podívat na jedno místo a věděli: co visí ve vzduchu a co je další krok.

2. Z poptávky udělejte projekt

V projektových oborech je obchod a realizace jedna linka: poptávka → nabídka → schválení → práce → předání → fakturace. A právě mezi těmito kroky se nejčastěji ztrácejí informace.

Jakmile je jasné, že zakázka dává smysl, převeďte ji do „projektu“ – místa, kde bude všechno podstatné pohromadě. Včetně podkladů, důležitých rozhodnutí, milníků nebo seznamu lidí, kteří do něj vstupují.

3. Svatá trojice: úkol, termín, odpovědnost

Každý projekt, ať už je to stavba nebo nový web, se skládá z dílčích kroků. Aby se nic neztratilo, řiďte projekt přes úkoly – a u každého hlídejte tři věci:

• co má být výstup
• kdo je za úkol zodpovědný
• termín

Pokud tyhle tři informace chybí, vrací se jako bumerang věta: „Myslel jsem, že tohle řešíš ty.“ Psali jsme o tom i zde.

4. Komunikace patří k úkolům, ne do desítek mailů

Držte komunikaci přímo u jednotlivých úkolů. Zaveďte pravidlo, že když něco není napsané přímo u nich, neexistuje to.

Nastavte si jasný postup i pro všechny změny (například ze strany klienta): kdo změnu zapíše, kdo na to musí být upozorněn a které navazující kroky to ovlivní.

Výsledek je, že nehledáte „kde to kdo psal“ – a tým (včetně externistů) má vždy aktuální informace.

5. Čas a ziskovost: měřte realitu, ne pocit

U projektových zakázek je snadné podstřelit cenu. Ne proto, že neumíte nacenit svoji práci, ale protože se do cenovky „neviditelně“ započítají věci jako: domlouvání, koordinace profesí, revize, změny nebo urgence.

Přitom si stačí u jednotlivých částí projektu trackovat čas. Po pár měsících budete mít data, díky nimž výrazně zpřesníte nabídku – a hlavně uvidíte, které typy zakázek vydělávají a které jste „prokecali“.

6. Automatizace: neztrácejte čas rutinou

Jakmile máte poptávky, projekty a data na jednom místě, přichází příjemná část: automatizace.

Například s iDokladem se můžete napojit na konkrétní projektové nástroje nebo si udržet přehled o kontaktech i dokladech a zrychlit vystavování díky uloženým údajům a šablonám. U zakázek hrazených po etapách navíc snadno uhlídáte, co už bylo vyfakturováno, které zálohové faktury jsou zaplacené a co je ještě potřeba dořešit s účetní.

Stačí pár jednoduchých principů

Organizace projektového podnikání a na něj navázané komunikace není o tom mít „dokonalý systém“. Stačí se držet jednoduchých principů a uleví se vám i vašemu týmu. Místo hlídání všeho a řešení zmatků se vrátíte k práci, která vydělává.

Článek Když se nechcete utopit v e-mailech. Jak uřídit komunikaci v projektech se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.

K přerušení živnosti můžete přistoupit například, když:

• se snížila poptávka po vámi nabízeném zboží či službách,
• nastupujete do zaměstnání,
• má vaše živnost sezónní charakter a jste v období mimo sezónu,
• jste kvůli nemoci či úrazu v pracovní neschopnosti na delší dobu a nemáte nárok na nemocenskou.

Díky přerušení živnosti nemusíte v době, kdy podnikáním nevyděláváte, platit zálohy na sociální pojištění. Pozastavení živnosti je snadné a nic vás nestojí. Jakmile se rozhodnete v podnikání pokračovat, obnovení živnosti je stejně jednoduché a zdarma.

Přerušení živnosti musíte oznámit úřadům

Pokud se rozhodnete podnikání přerušit, musíte to oznámit:

• správě sociálního zabezpečení (do 8 dnů od přerušení),
• zdravotní pojišťovně (do 8 dnů od přerušení),
• finančnímu úřadu (do 15 dnů od přerušení).

Nebo jednoduše na živnostenském úřadě vyplněním změnového listu Jednotného registračního formuláře. Tím se informace dostanou i k pojišťovně a dalším úřadům, kam už změnu nemusíte zvlášť hlásit.

Změnový list k Jednotnému registračnímu formuláři můžete odeslat datovou schránkou, e-mailem s elektronickým podpisem, případně poštou nebo osobně na živnostenském úřadě či libovolné pobočce Czech POINTu.

Ve změnovém listu uvedete, od kterého do kterého data živnost přerušujete. Živnost se nedá přerušit zpětně – přerušení je platné od dne doručení formuláře na úřad, nebo od data uvedeného ve formuláři (pokud nastane až po doručení formuláře).

Pokud změnový list posíláte datovou schránkou, za doručený se považuje v okamžiku, kdy se do datové schránky úřadu přihlásí pracovník úřadu. Zároveň platí fikce doručení – datová zpráva se považuje za doručenou desátý den po odeslání (bez ohledu na to, jestli se adresát do schránky přihlásil, nebo ne.)

Co dělat po přerušení živnosti?

V první řadě nezapomeňte zaplatit poslední zálohu na pojistné, a to za kalendářní měsíc, kdy jste živnost pozastavili. Zálohy se platí vždy za celý měsíc, nezáleží tedy na tom, zda jste podnikání ukončili na začátku, v průběhu či ke konci.

Povinnosti tím pro vás ještě nekončí. V následujícím roce musíte podat přehledy o příjmech a výdajích pro pojišťovnu.

Pokud jste tedy živnost pozastavili kdykoliv v průběhu roku 2025, musíte přehledy odevzdat do měsíce od termínu pro podání daňového přiznání (květen 2026). Když příští rok podnikání neobnovíte, na jaře 2027 už přehled podávat nebudete.

Pojištění a nárok na důchod při pozastavení živnosti

Hlavní výhodou pozastavení živnosti je, že nebudete muset platit zálohy na sociální pojištění. Zároveň ale mějte na paměti, že měsíce, za které sociální pojištění neplatíte, se vám nezapočítávají do nároku na důchod.

Pokud jste tedy živnost pozastavili a nenastupujete do zaměstnání, může pro vás být vhodným řešením registrace na úřadu práce. K tomu budete potřebovat Potvrzení o době výkonu samostatné výdělečné činnosti a o době důchodového pojištění, které vám na požádání vydá Okresní správa sociálního zabezpečení.

Kromě příspěvku v nezaměstnanosti (pokud na něj máte nárok) se vám období, kdy budete registrovaní na úřadu práce, započítá do nároku na důchod.

Naopak zdravotní pojištění si platit musíte i při přerušení živnosti. Respektive ho za vás může platit stát, pokud se přihlásíte na úřad práce. V opačném případě se stanete osobou bez zdanitelných příjmů a zdravotní pojištění si budete platit sami v zákonem dané výši – pro rok 2026 to je 3 024 Kč.

Živnost můžete kdykoliv obnovit

Jakmile důvody, pro které jste živnost přerušili, odezní, můžete ji jednoduše obnovit. A to klidně i před koncem doby přerušení, kterou jste původně uvedli ve změnovém listu.

Je jedno, zda tak učitíne po pár měsících nebo až po letech. V případě, že se už k podnikání nebudete chtít vrátit, můžete přerušenou živnost kdykoliv ukončit.

Obnovení i ukončení opět stačí nahlásit pouze na živnostenském úřadě změnovým listem Jednotného registračního formuláře. Případně můžete pro obnovení navštívit zvlášť správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a finanční úřad.

Obnovená živnost vám začíná běžet od chvíle, kdy doručíte změnový list na úřad, nebo od data, které jste uvedli ve formuláři (pokud následuje až po datu doručení formuláře.)

Pokud byste živnost nepřerušili, ale rovnou zrušili, a později chtěli začít opět podnikat, museli byste celý proces zakládání živnosti projít od začátku. Změnový list by vám nestačil a navíc byste za ohlášení nové živnosti zaplatili 1 000 Kč (nebo 800 Kč, pokud to oznámíte elektronickou formou).

Obnovujete živnost? Zopakujte si základy podnikání

Všechny nástrahy podnikatelského života vám pomůže zvládnout naše mini akademie, pro začínající podnikatele zdarma. Ukáže vám, jak v různých situacích postupovat a dozvíte se důležité informace o daních, fakturaci nebo cenotvorbě, což jsou oblasti, ve kterých si podnikatelé občas neví rady.

Článek Kdy přemýšlet o pozastavení živnosti a jak ji zase obnovit se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.

Stručně řečeno jde o dokument sloužící jako důkaz, že vůči dané instituci nemáte žádné neuhrazené nedoplatky. Jedno univerzální potvrzení o bezdlužnosti však neexistuje – každá instituce vydává své vlastní potvrzení zvlášť.

Potvrzení o bezdlužnosti vám vystaví například:

• finanční úřad,
• celní úřad,
• Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ),
• zdravotní pojišťovna.

Například při žádosti o dotaci nebo příspěvek od Úřadu práce budete obvykle dokládat bezdlužnost vůči finančnímu úřadu, ČSSZ i zdravotní pojišťovně současně.

Vedle toho si rovněž můžete vyžádat i výpis z registru dlužníků (např. SOLUS), který slouží jako doplňující informace o vaší platební historii.

Kdy potvrzení o bezdlužnosti potřebuji?

Potvrzení budete potřebovat zpravidla tehdy, když nějakou instituci žádáte o finanční příspěvek nebo když prokazujete splnění podmínek pro účast v určitém řízení. V praxi se může jednat například o:

• příspěvek od Úřadu práce na zaměstnance, 
• nejrůznější dotace, 
• účast na veřejných zakázkách,
• žádost o bankovní úvěr a další případy. 

Jak a kde si o potvrzení zažádat?

Finanční úřad

Žádost o vystavení potvrzení o bezdlužnosti nemá oficiální tiskopis. Stačí sepsat krátký text, ve kterém uvedete, o co žádáte a identifikujete se. Nebo využijte šablonu (Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR) na portálu Moje Daně (přes EPO nebo Online finanční úřad DIS+). V textu šablony uvedete, v jakém rozsahu a k jakému datu požadujete potvrzení o bezdlužnosti vystavit.

Žádost pak odešlete elektronicky prostřednictvím aplikace (EPO nebo DIS+) nebo datovou schránkou (datové schránky jednotlivých úřadů najdete zde). Jde to i osobně v listinné podobě u místně příslušného finančního úřadu.

Za vystavení potvrzení se obvykle hradí správní poplatek 100 Kč. Pokud ale potvrzení potřebujete pro Úřad práce a tuto skutečnost v žádosti uvedete, může být vydání od poplatku osvobozeno. 

Celní úřad

I zde můžete žádost vyřídit elektronicky, a to prostřednictvím tzv. inteligentního formuláře (ZFO). Vyplněný formulář následně odešlete celnímu úřadu (typicky prostřednictvím datové schránky místně příslušného celního úřadu dle vaší adresy). I zde vás čeká správní poplatek 100 Kč (pokud nejste od poplatku osvobozeni podle § 8 zákona o správních poplatcích).

Zdravotní pojišťovna

O potvrzení o bezdlužnosti můžete požádat i vaši zdravotní pojišťovnu. Například u VZP najdete přímo na webu formulář ve formátu PDF „Žádost o vystavení potvrzení o bezdlužnosti“. Vyplněný dokument lze odeslat poštou, datovou schránkou nebo e-mailem (na podatelnu VZP). Alternativně můžete žádost podat také v aplikaci VZP Point nebo zažádat osobně na nejbližší pobočce.

Pokud VZP neeviduje žádné neuhrazené pohledávky, potvrzení vyřídí většinou obratem.

Česká správa sociálního zabezpečení

O potvrzení si mohou na ČSSZ zažádat fyzické nebo právnické osoby vedené jako zaměstnavatelé nebo OSVČ. V obou případech si žádost vyřídíte prostřednictvím ePortálu ČSSZ, do něhož se přihlásíte svou identitou občana, nebo skrze datovou schránku.

Potvrzení o bezdlužnosti vám pak vydá příslušná OSSZ. Standardní lhůta pro vyřízení je 30 dnů.

Registry dlužníků

Zejména živnostníci často při žádosti o úvěr potřebují také výpis, že nejsou vedeni v registrech dlužníků. Výpis z registru dlužníků není totéž co potvrzení o bezdlužnosti od úřadů. Zatímco potvrzení dokládá, že nemáte nedoplatky vůči konkrétní instituci, výpis pouze ukazuje vaši úvěrovou historii a evidované závazky.

Nejčastěji se setkáte s těmito registry:

• BRKI (Bankovní registr klientských informací),
• NRKI (Nebankovní registr klientských informací), který provozuje sdružení CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau,
• REPI (Registr platebních informací), u kterého je technickým partnerem společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Výpis z těchto registrů si můžete objednat formou služby prostřednictvím portálu kolikmam.cz.

Výpis z registru vám vystaví i sdružení SOLUS tvořené zástupci nejrůznějších společností z ekonomického sektoru. I zde si můžete výpis objednat za poplatek a v závislosti na zvoleném druhu služby jej obdržíte v písemné podobě nebo formou SMS zprávy (po zřízení SIN kódu).

Jak dlouho platí potvrzení o bezdlužnosti?

Potvrzení o bezdlužnosti nemá obecně stanovenou jednotnou platnost. V praxi ale většina institucí požaduje, aby nebylo starší než 30 dní, protože potvrzuje stav závazků vždy k určitému datu.

Pomoc s prvními kroky v podnikání

Učinili jste ve světě byznysu první kroky a oceníte každou dobře míněnou radu? Přesně pro vás je určena naše Mini akademie – soubor třiceti videí o celkové délce přes 8 hodin, v nichž naleznete mnoho užitečných tipů, triků a rad z každodenní podnikatelské praxe. Pro nové podnikatele je navíc vstup zdarma.

Článek Co je to potvrzení o bezdlužnosti a kdy jej potřebuji? se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.

Zatímco datum vystavení faktury říká, kdy jste tento doklad vydali, DUZP obvykle označuje den:

• kdy jste předali zboží zákazníkovi,
• kdy jste dodali smluvenou službu,
• nebo kdy jste vydali daňový doklad – pokud to bylo ještě před dodáním služby.

Znamená to, že DUZP může být jiné než datum vystavení faktury.

Datum vystavení faktury dříve než DUZP

V praxi je obvyklé, že datum uskutečnění zdanitelného plnění a datum vystavení faktury je stejné. Většina podnikatelů totiž vystavuje faktury až ve chvíli předání zboží nebo těsně po dodání dané služby.

Neplatí to ale vždy. Někdy také fakturu vystavíte dříve, než klientovi dodáte zboží.

Například pokud provozujete stavebniny a chcete si předem připravit doklady ke zboží, které druhý den ráno povezete zákazníkovi. V takovém případě je datum UZP pozdější než datum vystavení faktury. 

U služeb se datum uskutečnění zdanitelného plnění vždy vztahuje k okamžiku, kdy službu skutečně poskytnete. Fakturu si můžete připravit i dopředu, ale datum UZP se tím nezmění – vždy zůstává den, kdy byla služba vykonána.

Datum vystavení faktury později než DUZP

Fakturu můžete také vystavit až po uskutečnění zdanitelného plnění. Podle § 28 odst. 5 zákona o DPH to ale musíte udělat do 15 dnů od dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo plnění.

Tedy maximálně do 15 dnů od data UZP.

Pokud tuto povinnost porušíte, hrozí vám pokuta až 2 miliony korun.

DUZP a datum přijetí faktury

Datum uskutečnění zdanitelného plnění je zásadní pro to, abyste mohli doklad zařadit do správného zdaňovacího období. A tedy přiznat DPH na výstupu nebo uplatnit odečet DPH na vstupu. Podle toho, zda jste dodavatelem nebo odběratelem daného zboží či služeb.

Pokud jste v pozici zákazníka, je pro vás kromě DUZP důležité i datum přijetí faktury. Může se totiž stát, že každé datum spadá do jiného zdaňovacího období.

V takovém případě je rozhodující období, ve kterém jste fakturu dostali. Teprve na základě přijaté faktury můžete nárokovat vrácení DPH. Stát pak má povinnost vám zaplacené DPH vyplatit (nárok na vrácení odpočtu DPH můžete uplatnit nejpozději do skončení druhého kalendářního roku od chvíle, kdy vám nárok na odpočet vznikl).

Pamatuje však, že se toto pravidlo týká pouze odběratelů. Dodavatelé odvádí DPH vždy ve zdaňovacím období, do kterého spadá DUZP. Bez ohledu na to, kdy vystaví fakturu.

Další informace o DPH, účetnictví a podnikání najdete v naší mini akademii pro začínající podnikatele. V novém portálu, na kterém vás čekají výuková videa od expertů na daně, účetnictví, marketing a právní stránku podnikání.

Článek Jak se liší datum uskutečnění zdanitelného plnění a datum vystavení faktury se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.

Přehled o příjmech a výdajích musí každoročně podat každá osoba, která v roce 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (hlavní i vedlejší). A to i v případě, že jste z podnikání neměli žádný příjem. Pravidlo se nevztahuje jen na OSVČ, které v roce 2025 využívaly paušální režim.

Už od začátku roku 2025 odevzdávají OSVČ přehled pouze elektronicky na Českou správu sociálního zabezpečení. Nyní se v rámci sjednocení pravidel a digitalizace úřadů přidávají i zdravotní pojišťovny. Změny vyplývají z novely zákona č. 592/1992 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.

Přehled o příjmech a výdajích, který každoročně odevzdáváte zdravotní pojišťovně, už nesmíte doručovat v papírové podobě – ani osobně na pobočku, ani poštou. Pokud ho pošlete vytištěný, úřad ho nebude považovat za podaný a bude to, jako byste přehled vůbec neodevzdali. 

Úřady si od sjednocených pravidel slibují hlavně rychlejší vyúčtování záloh, méně ručního přepisování a také nižší chybovost díky automatické kontrole formulářů. 

Jak doručit přehled zdravotní pojišťovně?

1. Online aplikace zdravotní pojišťovny

Podání přehledů přes klientské aplikace pojišťoven je nejrychlejší cestou – portály jsou interaktivní, takže za vás samy doplní většinu údajů a celým procesem vás provedou. Na vás jen bude vše překontrolovat, doplnit chybějící údaje a formulář odeslat.

Aplikace vám také automaticky vypočítají přeplatek nebo nedoplatek a případně rovnou připojí QR kód, přes který nedoplatek ihned uhradíte.

Přehled své zdravotní pojišťovně odevzdáte přes následující aplikace:

1. VZP (111): Aplikace Moje VZP nebo portál VZP Point
2. ZPMV (211): Portál e-Komunikace
3. VoZP(201): Klientský portál
4. ČPZP (205): Aplikace E-přepážka
5. OZP (207): Aplikace VITAKARTA

2. Datová schránka

Přehledy můžete odevzdat i přes datovou schránku, proces to bude ale o trochu složitější. Pojišťovny totiž preferují, když využíváte jejich aplikace – je to pro ně mnohem jednodušší.

1. Stáhněte si formulář: Pokud se rozhodnete odevzdat přehledy přes datovou schránku, musíte si nejprve stáhnout a vyplnit formulář ve formě xml nebo speciálně upraveném pdf, který pojišťovna dokáže přečíst. Obvykle ho najdete na stránkách pojišťoven v záložce Formuláře.
2. Formulář odešlete: Přihlaste se do své datové schránky a zadejte novou zprávu. Do pole adresáta zadejte ID příslušné pojišťovny – najdete ho v kontaktech na webu své pojišťovny. Nebo využijte našeptávač přímo v datové schránce, číslo vám dohledá. Pak už jen ke zprávě doplňte předmět a vložte vyplněný formulář jako přílohu. Do těla zprávy nic psát nemusíte.
   Zprávu odešlete a máte hotovo.

Termíny pro odevzdání přehledu

Termíny pro odevzdání obou přehledů se různí v závislosti na způsobu, jak daňové přiznání podáváte:

• Do 8. dubna 2026 přehled odevzdávají OSVČ, které nemají povinnost vyplňovat daňové přiznání – například podnikatelé, kteří mají roční zdanitelný příjem do 50 000 Kč.
• Do 4. května 2026 přehledy odevzdávají OSVČ, které podávají daňové přiznání v papírové podobě a podání vyřizují samy – bez daňového poradce.
• Do 4. června 2026 přehledy odevzdávají všechny OSVČ, které podávají daňové přiznání elektronicky.
• Do 3. srpna 2026 přehledy odevzdávají OSVČ, pro které daňové přiznání zpracovává daňový poradce. 

Co hrozí, když přehledy neodevzdáte

Podání přehledu patří spolu s daňovým přiznáním k základním povinnostem OSVČ, v případě nepodání přehledu vám tak může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 50 000 Kč. Pokuta hrozí i v případě, kdy přehledy podáte postaru, papírově – pojišťovna od vás takový přehled nepřijme a bude to brát, jako byste nepodali nic.

Začínáte podnikat? Pomůže vám naše mini akademie

Pokud s podnikáním teprve začínáte, nebo máte nově své první zaměstnance, pomůže vám naše mini akademie. Vzdělávacími videi vás provedou odborníci z praxe a vysvětlí vám vše, bez čeho se při podnikání neobejdete. Pro začínající podnikatele je video akademie zdarma.

Článek Konec papírování: od ledna 2026 smí OSVČ odevzdávat přehled zdravotní pojišťovně jen elektronicky se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.

DUZP neboli datum uskutečnění zdanitelného plnění je pojem zakotvený v zákoně o dani z přidané hodnoty. Označuje den, kdy došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, a podle něj se řídí povinnost přiznat a odvést DPH (dodavatel) nebo uplatnit odpočet DPH (odběratel).

Plátci DPH musejí DUZP povinně uvádět na všech vystavených fakturách.

• Plátce DPH uskutečňující zdanitelné plnění (firma, která prodává zboží nebo poskytuje službu) má v tento den povinnost přiznat DPH na výstupu. Tzn., že jako plátce DPH musíte z každé vystavené faktury odvést státu DPH vyčíslené na faktuře.
• Plátce DPH, který plnění přijímá (firma, která si zboží nebo službu kupuje), může provést odpočet daně (nárok) na vstupu, pokud splní podmínky definované zákonem o DPH. Tzn., že za každou přijatou fakturu od plátce DPH si můžete nárokovat DPH na faktuře zpět a stát má povinnost vám ho vyplatit.

K určení, jestli plátce DPH bude mít povinnost finančnímu úřadu daň odvést anebo mít nárok na vyplacení nadměrného odpočtu, nedochází na denní bázi, ale za zdaňovací období na základě podaného daňového přiznání k DPH.

Pokud vedete účetnictví, daň z přidané hodnoty se zachycuje v účtové skupině 34 – Zúčtování daní a poplatků, v praxi nejčastěji na účtu 343 – DPH. Následující schéma znázorňuje, jak se DPH eviduje.

Zjednodušeně řečeno, pokud jako měsíční plátce DPH v daném měsíci více nakupujete, než prodáváte, vzniká vám tzv. nadměrný odpočet, tedy pohledávka za finančním úřadem. Naopak v případě, kdy máte součet DPH za prodané zboží a služby vyšší než součet DPH za nakoupené zboží a služby, vzniká vám tzv. vlastní daňová povinnost a musíte finančnímu úřadu odvést příslušný rozdíl DPH (výstup – vstup).

Jak je to s daty na faktuře

Kromě DUZP uveďte na fakturu také datum vystavení dokladu. Plátci DPH mají povinnost vystavit daňový doklad podle zákona o DPH do 15 dnů od uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty podle toho, které datum nastane dříve.

Datum vystavení faktury je pro odběratele důležité kvůli zpětnému nárokování DPH. O peníze mohou totiž podnikatelé finanční úřad požádat, až když obdrží doklad. Nárok na vrácení DPH můžete uplatnit maximálně do 2 let po roce, kdy nárok na uplatnění vznikl.

Faktura se zpravidla vystavuje v momentu dodání zboží anebo později (tzn., že v prvním případě budou datum vystavení a DUZP shodné a v druhém DUZP nastane dříve, tedy v den dodání zboží).

Datum uskutečnění zdanitelného plnění se s datem vystavení často shoduje, ale nemusí to tak být pokaždé. Podívejte se na příklady, kdy tomu tak není a jak ovlivňují povinnost přiznat nebo zaplatit daň:

Co neplátci daně

Neplátci daně na svých dokladech DUZP uvádět nemusí. 

Jak určit DUZP

Konkrétní postup při určení DUZP upravuje zákon o dani z přidané hodnoty (konkrétně § 20 až § 25).

Tři nejčastější situace (dodání zboží, dodání nemovité věci a poskytování služeb) si detailně rozebereme v následujících odstavcích.

DUZP u dodání zboží

DUZP při prodeji zboží odpovídá dni, kdy dojde k předání zboží zákazníkovi nebo přijetí úplaty, a je to ten den, který nastane dříve. Zákon o dani z přidané hodnoty říká následující:

Za DUZP při dodání zboží se podle zákona o dani z přidané hodnoty považuje:

• den dodání (tj. den převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník),
• den příklepu ve veřejné dražbě,
• den přenechání zboží k užívání (např. u leasingové smlouvy).

DUZP při převodu nemovité věci

Den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání nemovitých věci připadá na den, kdy dojde k předání do užívání novému vlastníku nebo k doručení vyrozumění z katastru nemovitostí (které stanovuje konkrétní den změny vlastnického práva) nebo přijetí úplaty, a to podle toho, který den nastane jako první.

DUZP při poskytnutí jednorázové služby

Datum uskutečnění zdanitelného plnění u poskytnutí jednorázové služby připadá na okamžik dodání služby (tj. den poskytnutí služby), den přijetí úplaty za poskytnutou službu nebo den vystavení daňového dokladu, a to podle toho, který den nastane dříve.

Zajímají vás i další byznysová témata spojená s daněmi, účetnictvím, daňovou evidencí, právní úpravou podnikání nebo investicemi? V mini akademii podnikání na vás čeká přes 30 videí, které vám usnadní orientaci v podnikatelské prostředí.

Pro začínající podnikatele je vstup do mini akademie zdarma.

Článek Jak určit DUZP (datum uskutečnění zdanitelného plnění) a k čemu je dobré ho znát se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.

1. Příležitostný příjem

Příležitostné výdělečné činnosti, které nejsou vykonávány soustavně (tj. nejde o pravidelnou, systematickou činnost), obvykle nevyžadují živnostenskýé oprávnění.

Patří sem například:

• Příležitostný prodej vlastních výrobků: prodej rukodělných výrobků, jako jsou šperky nebo keramika, pokud se jedná o jednorázovou či příležitostnou aktivitu.
• Jednorázový prodej přebytků ze zahrádky: prodej ovoce, zeleniny nebo květin, které jste vypěstovali na své zahrádce a prodáváte je jednorázově například na místním trhu nebo sousedům.
• Jednorázové poskytování drobných služeb: například jednorázové hlídání dětí, sekání trávy, opravy v domácnosti nebo doučování, které není vykonáváno pravidelně a systematicky.
• Prodej na příležitostných trzích a jarmarcích: účast na sezónních trzích, vánočních nebo velikonočních jarmarcích, kde prodáváte své výrobky nebo služby nabízíte jednorázově.
• Nárazové umělecké činnosti: příležitostné vystupování na kulturních akcích, malování na zakázku nebo jednorázové hudební produkce.

Příležitostný příjem a daňové povinnosti: kolik si můžete vydělat bez danění?

Příjmy z příležitostných činností jsou osvobozeny od daně z příjmů. To platí, pokud za rok nepřesáhnou 50 000 Kč. Do této částky nemusíte platit daň ani podávat daňové přiznání.

Jakmile ale tento limit překročíte, je třeba celou částku uvést v daňovém přiznání a zaplatit daň z příjmů (zdaní se pouze částka přesahující 50 000 Kč, nikoli celý příjem). Tento strop platí i pro nepodnikatele – nezáleží, jestli prodáváte občasně šperky, pečete dorty na zakázku nebo doučujete. Hlídání výše příjmu vám pomůže vyhnout se zbytečným komplikacím.

2. Autorský honorář

U autorských honorářů existují dva odlišné daňové režimy. Nezáleží jen na výši příjmu, ale také na tom, jaký typ honoráře dostáváte a od koho.

1. Honorář za příspěvky do médií (režim srážkové daně)

Pokud dostáváte honorář za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize a vaše autorské příjmy za ně nepřesáhnou 10 000 Kč za měsíc, podléhají srážkové dani ve výši 15 %. Daň za vás odvede plátce (například vydavatel nebo redakce) rovnou při výplatě honoráře. 

V tomto případě také platí, že:

• příjmy neuvádíte do daňového přiznání
• a neodvádíte z nich zdravotní ani sociální pojištění.

Pokud máte pouze tyto honoráře a zároveň nejste zaměstnání ani za vás zdravotní pojištění neplatí stát (nejste například student, důchodce nebo rodič na rodičovské), můžete spadat do kategorie OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a musíte zdravotní pojištění hradit sami.

Co když limit 10 000 Kč překročíte? 

Pokud honorář za příspěvky do médií překročí 10 000 Kč, režim srážkové daně se neuplatní a příjem je nutné uvést v daňovém přiznání. Zároveň už může vzniknout povinnost řešit registraci u zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení podle konkrétní situace.

2. Ostatní autorské příjmy (mimo média)

Jiné autorské příjmy (například tvorba na zakázku pro firmy, copywriting, ilustrace, grafika, prodej fotografií či vlastních děl) do režimu srážkové daně do 10 000 Kč nespadají. Tyto příjmy:

• se uvádějí do daňového přiznání bez ohledu na výši částky (i kdyby šlo jen o několik tisíc korun),
• mohou zakládat povinnost platit zdravotní a sociální pojištění
• a podle charakteru a pravidelnosti činnosti už mohou být považovány za samostatnou výdělečnou činnost.

3. Zemědělská a lesnická činnost

Pokud se zabýváte zemědělskou nebo lesnickou činností, živnostenský list nepotřebujete. Tyto aktivity jsou regulovány zákonem o zemědělství a dalšími příslušnými předpisy.

Patří sem například:

• pěstování plodin,
• chov hospodářských zvířat 
• a lesnické práce.

Tyto činnosti se řídí zvláštními právními předpisy a podle jejich rozsahu mohou vzniknout další povinnosti (například evidence zemědělského podnikatele a další).

4. Příjem z pronájmu

Pronájem nemovitostí není považovaný za živnostenské podnikání – živnostenské oprávnění tedy nepotřebujete. To platí bez ohledu na to, kolik si z pronájmu vyděláte.

Pozor ale na daňovou povinnost – příjmy z pronájmu podléhají zdanění dle § 9 zákona o daních z příjmů a je nutné je uvést v daňovém přiznání.

Výjimkou je situace, kdy by pronájem měl charakter podnikání (například by šlo o poskytování ubytovacích služeb se službami podobnými hotelu). V takovém případě už může jít o živnost a vzniká povinnost mít živnostenské oprávnění.

Příjem z pronájmu a daňové přiznání

Příjmy z pronájmu podléhají zdanění – v praxi se jedná o sazbu 15 % nebo 23 % v závislosti na vašich celkových příjmech. Vyšší sazba se však neuplatní na celý příjem, ale pouze na část základu daně nad tento limit.

Jste-li zaměstnaní a zároveň máte dodatečný příjem z pronájmu, jste povinni podat daňové přiznání sami. Místo žádosti o roční zúčtování daní u zaměstnavatele si vyžádejte pouze potvrzení o vašich zdanitelných příjmech. Tento dokument pak použijete při vyplňování vašeho daňového přiznání, kde uvedete jak příjmy ze zaměstnání, tak i z pronájmu.

5. Služby poskytované na základě pracovněprávního vztahu

Živnostenský list nepotřebujete, pokud poskytujete služby na základě:

• pracovního poměru,
• dohody o pracovní činnosti,
• dohody o provedení práce.

V těchto případech nejde o podnikání, ale o výkon práce podle zákoníku práce. Odměna je zdaněna jako příjem ze závislé činnosti a povinnosti související s daněmi a odvody řeší zaměstnavatel.

6. Samostatně výdělečná činnost na základě jiných právních předpisů

Některé profese vykonávají svou činnost na základě jiných právních předpisů a nejsou povinni mít živnostenský list. Typicky jde o tzv. svobodná povolání, která jsou regulována zvláštními zákony a profesními komorami. Patří sem například:

• advokáti,
• notáři,
• daňoví poradci,
• auditoři,
• lékaři,
• veterináři.

7. Další výjimky podle zákona

Existují také další specifické výjimky, které umožňují vykonávat činnost bez živnostenského listu. Například:

• dobrovolníci, kteří vykonávají činnost bez nároku na odměnu (například v rámci dobrovolnických programů),
• rodinní příslušníci pomáhající v rodinném podniku, pokud nejde o samostatnou podnikatelskou činnost, ale o výpomoc v rámci rodiny,
• osoby pracující pro neziskové organizace, jestliže činnost vykonávají v pracovněprávním vztahu nebo jako dobrovolníci.

Tyto případy se posuzují individuálně podle konkrétní situace a charakteru vykonávané činnosti.

Můžu vystavit fakturu bez živnosti?

I jako nepodnikatel můžete vystavit fakturu, běžně známou jako „potvrzení o vyúčtování“. Přestože zákony termín „faktura“  výslovně neuvádějí, nic vám nebrání ho použít. Důležité je, aby doklad obsahoval všechny potřebné náležitosti (identifikaci vystavitele, příjemce, popis plnění, částku a datum).

Fakturaci bez IČO tedy můžete využít například při:

• příležitostném prodeji vlastních výrobků,
• jednorázové službě (např. doučování, hlídání),
• autorském honoráři za jednorázový výtvarný nebo literární výkon,
• nárazové spolupráci mimo pracovní nebo podnikatelský poměr.

Můžu využít výdajový paušál bez živnosti? 

Ano, i bez živnosti můžete při výpočtu daně z příjmů uplatnit výdajový paušál – pokud vykonáváte činnost, která spadá mimo živnostenský zákon (např. svobodné povolání). V takovém případě lze využít 40% paušál z příjmů až do výše 800 000 Kč ročně (paušál je totiž možné uplatnit nejvýše z příjmů do 2 000 000 Kč).

Kdy podnikání bez živnosti naráží na zákon a hrozí sankce?

Pokud vykonáváte činnost, která má znaky podnikání (je soustavná, za úplatu a za účelem dosažení zisku) bez potřebného oprávnění, může se jednat o tzv. neoprávněné podnikání. To je považováno za přestupek a mohou vám hrozit sankce jako:

• pokuta až do výše 500 000 Kč (v závislosti na závažnosti a rozsahu porušení),
• zákaz činnosti,
• propadnutí nebo zabrání výnosů z nelegální činnosti.

Sankce vám hrozí zejména tehdy, pokud:

• pravidelně poskytujete služby za úplatu bez živnostenského oprávnění,
• prodáváte zboží za úplatu bez potřebné registrace,
• podnikáte pod cizím jménem nebo neoprávněně používáte cizí identifikační údaje,
• provozujete činnost, která podléhá živnostenskému zákonu, aniž byste měli živnostenský list nebo oprávnění.

Rychlý test: podnikáte legálně, nebo už riskujete?

Výhody a nevýhody podnikání bez živnosti

VÝHODY podnikání bez živnosti

1. Méně papírování: žádná registrace, žádné zálohy, méně administrativy (pokud to zákon umožňuje).
2. Rychlý a snadný start: ideální pro občasné výdělky nebo testování nápadů bez zbytečných formalit.
3. Nízké náklady: nezačínáte s poplatky ani pravidelným pojištěním. Co ušetříte, můžete investovat jinam.
4. Bez závazků: můžete si vše vyzkoušet bez nutnosti rozjet podnikání naplno.

NEVÝHODY podnikání bez živnosti

1. Ne všechno jde bez živnosti: zákon jasně určuje, jaké činnosti oprávnění vyžadují.
2. Hranice a příjmové limity: jakmile se činnost stane pravidelnou, už potřebujete živnost, a při vyšších příjmech musíte řešit daně a další povinnosti.
3. Právní riziko: špatné posouzení může znamenat neoprávněné podnikání („na černo“).
4. Omezený růst: bez IČO nemůžete oficiálně expandovat nebo podnikat ve větším měřítku.
5. Horší přístup k úvěrům: banky často nevnímají nepodnikatele jako stabilní klienty.
6. Omezené služby: bez IČO může být těžší získat profesionální nástroje nebo vybavení.
7. Nižší šance na spolupráci s firmami: firmy preferují externisty s IČO kvůli jednodušší administrativě.

Online mini akademie – získejte jasno v pravidlech podnikání

Podnikáte bez živnosti nebo si jen občas přivyděláváte? I bez živnostenského listu můžete vydělávat legálně – pokud znáte pravidla. Vyznat se v daních, limitech a zákonných povinnostech ale není vždy snadné.

V naší online mini akademii vám vše vysvětlíme jednoduše a lidsky. Čeká vás přes 30 videí plných praktických tipů pro každodenní podnikání – a to zcela zdarma. Získejte přehled a podnikejte v klidu.

Článek Podnikání bez živnosti v 2026: co musíte vědět a na co si dát pozor se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.

Založit živnost si může každý, kdo:

• má víc než 18 let,
• nemá daňové nedoplatky u finančního úřadu nebo na sociálním a zdravotním pojištění,
• je bezúhonný (jako doklad slouží výpis z rejstříku trestů),
• splňuje požadavky na odbornou způsobilost podle druhu podnikání (u živností řemeslných a vázaných).

Studenti vyšších ročníků středních škol, případně studenti vysokých škol nejčastěji provozují živnosti volné. Tam spadá např. focení, IT služby, marketing nebo tvorba grafických návrhů.

Pokud při studiu současně podnikáte, provozujete vždy vedlejší výdělečnou činnost (nikoliv hlavní). To znamená, že vaše hlavní pojištění a daňový režim je stále určován statusem studenta.

Co potřebujete k založení živnosti jako student

K založení živnosti stačí zajít na nejbližší živnostenský úřad v místě svého bydliště, nebo žádost podat elektronicky. Potřebujete k tomu:

• občanský průkaz,
• 1 000 Kč na úhradu správního poplatku (800 Kč při podání online),
• vyplněný jednotný registrační formulář.

Díky jednotnému registračnímu formuláři se o vašem podnikání dozví všechny instituce, které byste jinak museli informovat samostatně:

• živnostenský úřad,
• finanční úřad,
• zdravotní pojišťovna,
• Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)
• a úřad práce.

Dříve jste na úřad museli přinést i výpis z rejstříku trestů. Ten už dnes nepotřebujete – úřad si ho zajistí sám. Zhruba do týdne vám úřad vyhotoví výpis z živnostenského rejstříku (dříve živnostenský list) a přidělí vám identifikační číslo (IČO).

Jak založit živnost online

Nejjednodušší je založit živnost online. Potřebujete k tomu datovou schránku nebo tzv. Identitu občana. Pak se přihlásíte na Portál živnostenského podnikání, kde vyplníte jednotný registrační formulář a elektronicky jej podáte na živnostenský úřad. V tomto případě za založení živnosti zaplatíte 800 Kč.

Sepsali jsme to nejdůležitější o fungování datových schránek pro studenty.

Daňové přiznání a slevy

Jako OSVČ daň z příjmů neodvádíte každý měsíc, jako je tomu u zaměstnanců. V průběhu roku vystavujete faktury, evidujete své příjmy a případně také výdaje (pomocí účtenek a faktur). Pokud uplatňujete paušální výdaje procentem z příjmů, stačí vám pouze evidence příjmů.

Daň z příjmů fyzických osob odvedete jednorázově při podání daňového přiznání. Fyzické osoby (OSVČ) podávají daňové přiznání vždy za uplynulý kalendářní rok. K vyčíslení daně potřebujete znát svůj daňový základ. Ten zjistíte tak, že od celkových příjmů z podnikání odečtete výdaje. Z této částky finančnímu úřadu odvedete daň z příjmů ve výši 15 %.

Skutečně ale tuto částku finančnímu úřadu zaplatíte? Ne. 

Od vypočteného základu daně si v daňovém přiznání můžete odečíst také slevu na poplatníka. V roce 2026 (za rok 2025) činí 30 840 Kč a můžete ji uplatnit v plné výši bez ohledu na to, kolik měsíců jste podnikali. Po uplatnění slevy na poplatníka v našem příkladu se daň 6 000 Kč zcela vyrovná, takže student OSVČ při vedlejší činnosti žádnou daň z příjmů neplatí.

Další slevy, na které máte nárok, jsou – třeba slevu na manžela (manželku) nebo invaliditu.

Daňová povinnost vám vzniká, pokud vaše příjmy přesáhnou 50 000 Kč ročně. Daň se platí jednorázově při podání daňového přiznání:

• převodem na účet,
• hotově na pobočce finančního úřadu,
• pomocí složenky.

OSVČ student: zdravotní pojištění

Zahájení samostatné výdělečné činnosti musíte své zdravotní pojišťovně oznámit nejpozději do 8 dnů. Pokud jste ale v jednotném registračním formuláři zaškrtli, že chcete informovat i zdravotní pojišťovnu, nemusíte už nic řešit. Za den zahájení se považuje datum první uskutečněné zakázky, nikoliv den vydání živnostenského oprávnění.

Jak se zálohy platí:

• V případě měsíčních záloh pojistné platíte nejpozději do 8. dne v měsíci. Např. odvody za září zaplatíte nejpozději 8. října.
• Sazba pojistného činí 13,5 % z měsíčního vyměřovacího základu, který se počítá ze základu daně (rozdílu příjmů a výdajů).
• Při vedlejší činnosti neplatíte minimální zálohy – výše pojistného se odvíjí od dosaženého základu daně. Pokud budete dosahovat nízkých příjmů, může se stát, že na pojistném zaplatíte zanedbatelné částky.

Jestliže pokračujete ve studiu na vysoké škole, dál platíte zálohy stanovené z přehledu příjmů a výdajů z předchozího roku beze změny.

Pokud v průběhu roku nastoupíte do zaměstnání na hlavní pracovní poměr (příp. podepíšete smlouvu o DPČ či DPP), odpadá vám povinnost platit měsíční zálohy z vedlejší výdělečné činnosti – pojistné je totiž hrazeno zaměstnavatelem.

O všech změnách v platbách pojistného musíte informovat zdravotní pojišťovnu nejpozději do 8 dnů.

OSVČ student: sociální pojištění

Během studia za vás stát neplatí sociální pojištění, tzn. doba studia se nezahrnuje do výpočtu starobního důchodu. ČSSZ musíte oznámit váš start podnikání do 8 dnů od zahájení živnosti.

Sociální pojištění se skládá z:

1. důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které jako OSVČ platíte povinně,
2. a dále nemocenského pojištění, které je pro OSVČ dobrovolné.

Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění je u vedlejších OSVČ 115 576 Kč (v roce 2026). Částka se snižuje o 1/12 za každý měsíc, kdy jste nepodnikali. Pokud tuto částku:

• překročíte, pojištění najednou doplatíte ve výši 29,2 % ze základu daně a od dalšího roku začnete platit pravidelné měsíční zálohy. Zálohy odveďte od 1. do posledního dne v měsíci, za který pojištění odvádíte.
• nepřekročíte, žádné sociální pojištění za uplynulý rok, ani zálohy po následující rok neplatíte. Povinnosti podat přehled o příjmech a výdajích vám ale zůstává i nadále.

K placení záloh se můžete přihlásit i dobrovolně (kvůli mateřské nebo důchodu).

Termíny pro podání daňového přiznání a přehledů

Na závěr si pohlídejte termín pro odevzdání důležitých dokumentů:

• Daňové přiznání podejte a daň zaplaťte (platí se vždy zpětně za předchozí rok) nejpozději:
  • do 4. května 2026 (při elektronickém podání například přes portál Moje daně),
  • do 1. července 2026 (v případě podání přiznání v zastoupení daňovým poradcem či advokátem).
• Přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ odevzdejte do jednoho měsíce od podání daňového přiznání (podnikatelé, kteří podají daňové přiznání do 2. května, mají na odevzdání přehledů čas maximálně do 3. června).

Vzdělávejte se i v dalších oblastech podnikání

Projděte si naši mini akademii, kde se dozvíte spoustu zajímavých informací o vedení účetnictví a daňové evidence, fakturaci, daních nebo řízení financí.

Pro začínající podnikatele je vstup do akademie zdarma.

Článek Jaké povinnosti máte, pokud podnikáte při studiu jako OSVČ se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.

V Česku aktuálně platí dvě sazby DPH – základní a snížená. Od roku 2024 došlo ke zjednodušení systému, kdy se původní dvě snížené sazby sloučily do jedné.

Aktuální sazby DPH v ČR jsou:

• 21 % – základní sazba DPH
• 12 % – snížená sazba DPH

Snížená sazba DPH

Snížená sazba DPH (12 %) se vztahuje na vybrané zboží a služby definované zákonem o DPH, přičemž kompletní seznam najdete v příloze 2 (zboží) a příloze 3 (služby).

Do snížené sazby DPH patří například:

• Noviny, časopisy a periodika
• Ubytovací služby
• Pitná voda
• Potraviny
• Rostliny a semena
• masážní přístroje
• Dětské sedačky do automobilů

Základní sazba DPH

Základní sazba DPH ve výši 21 % se vztahuje na většinu zboží a služeb.

Do základní sazby DPH patří například:

• elektronika a spotřební zboží
• oblečení, obuv a doplňky
• automobily a pohonné hmoty
• marketingové, IT a poradenské služby
• telekomunikační služby
• alkoholické nápoje

Jak zjistit správnou sazbu DPH?

Správnou sazbu DPH určíte podle zákona o DPH, konkrétně jeho příloh 2 a 3. Platí jednoduché pravidlo – pokud zboží nebo služba nespadá do snížené sazby (12 %), použijte základní sazbu 21 %.

Postup:

1. Ujasněte si, do jaké kategorie vaše zboží nebo služba patří.
2. Ověřte ji v příslušné příloze zákona o DPH.
3. Pokud si nejste jistí, využijte závazné posouzení.

Závazné posouzení sazby DPH

Pokud se ocitnete v situaci, kdy je diskutabilní, jakou sazbou zdanit zboží či služby, využijte závazného posouzení. Generální finanční ředitelství vám za poplatek situaci posoudí a vy budete mít jistotu, že zboží nebo služby přiřadíte ke správné sazbě daně.

Finanční správa ČR uvádí, že podání žádosti o závazné posouzení podléhá správnímu poplatku 10 000 Kč za každou jednotlivou položku (zboží nebo službu).

Co je osvobozeno od DPH?

Od DPH jsou osvobozena některá plnění vymezená zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH. Ta se dělí na osvobozená plnění s nárokem na odpočet a bez nároku na odpočet – rozdíl mezi nimi je zásadní zejména z pohledu nákladů a cashflow.

Osvobozená plnění s nárokem na odpočet

Osvobozená plnění s nárokem na odpočet jsou taková, u nichž neodvádíte DPH na výstupu, ale zároveň si můžete uplatnit odpočet DPH na vstupu. Typicky sem patří například mezinárodní obchod.

Díky tomu pro vás tato plnění nepředstavují dodatečný náklad – DPH zaplacenou na vstupu si můžete odečíst, i když ji na výstupu neúčtujete.

Osvobozená plnění bez nároku na odpočet

Osvobozená plnění bez nároku na odpočet jsou plnění, u nichž neodvádíte DPH na výstupu, ale zároveň si nemůžete odečíst DPH na vstupu. Zaplacená DPH se tak stává vaším nákladem a přímo ovlivňuje cenu.

Patří sem zejména:

• zdravotní služby
• sociální služby
• vzdělávání
• finanční a pojišťovací služby
• nájem nemovitých věcí (za určitých podmínek)
• poštovní služby

Tato plnění upravuje zákon o DPH v § 51 až § 62.

Jak si pohlídat správné sazby DPH v praxi?

Určit správnou sazbu DPH je jedna věc, ale udržet si v tom dlouhodobě pořádek je druhá. S rostoucím počtem dokladů se snadno stane, že na některou položku použijete jinou sazbu než minule nebo přehlédnete legislativní změnu.

Pomůže, když máte všechny doklady na jednom místě a systém, který vás při vystavování faktur navede. Například v iDokladu se sazby DPH doplňují automaticky podle nastavení položek a typů dokladů. Díky tomu snížíte riziko chyb a nemusíte každou fakturu kontrolovat ručně.

Navíc máte kdykoliv přehled o tom, kolik jste na DPH odvedli nebo vás čeká odvést, což se hodí nejen při kontrole cashflow, ale i při přípravě na daňové přiznání.

Zaokrouhlování DPH

Zaokrouhlování DPH se řídí přesnými pravidly – daň se počítá na haléře a na faktuře se uvádí s přesností na dvě desetinná místa. Od roku 2019 už není možné DPH zaokrouhlovat na celé koruny.

Například:

• základ daně: 90 Kč
• DPH 21 %: 18,90 Kč
• celkem: 108,90 Kč

DPH tedy vždy počítejte a uvádějte na haléře – zaokrouhlení na celé koruny (např. na 19 Kč) není správně.

Časté dotazy

Shrnutí: sazby DPH v Česku (2026)

Chcete mít v DPH opravdu jasno?

Pokud chcete mít v DPH opravdu jasno a nedělat zbytečné chyby hned na začátku podnikání, vyplatí se jít víc do hloubky.

V mini akademii pro začínající podnikatele najdete lekci „DPH – jak funguje, kdy jsem plátcem“, kterou vede daňový poradce Ing. Jaroslav Veselka DiS., CA.

Srozumitelně vás provede tím, jak DPH funguje v praxi, kdy se stanete plátcem a na co si dát pozor, abyste měli své podnikání od začátku správně nastavené.

Pro začínající podnikatele je vstup do akademie zdarma.

Článek Sazby DPH: přehled pro nové plátce se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.

IČO je zkratka pro identifikační číslo osoby (fyzické nebo právnické). Má podobu osmimístného čísla a slouží k jasné identifikaci firmy nebo podnikatele. Důvod je zřejmý – v Česku existuje mnoho podnikatelů a řada z nich má velmi podobný či dokonce shodný název či jméno.

Když si třeba do živnostenského rejstříku zadáte jméno Jan Novák, vyjede vám mnoho živnostníků s tímto jménem. Právě díky IČO úřady poznají, který z nich s nimi komunikuje.

IČO, nebo IČ?

Lidé v tom mají zmatek, protože se zkratky v zákoně v minulosti několikrát měnily.

Dříve jsme odlišovali IČ jako identifikační číslo a IČO jako identifikační číslo organizace, dnes zná český zákon už pouze označení IČO jako identifikační číslo osoby – ať už fyzické nebo právnické. V praxi se přesto můžete stále setkat i s označením IČ (například ve starších formulářích nebo v některých dokumentech).

Kdo potřebuje IČO?

IČO získá každý, kdo se v Česku registruje jako subjekt v oficiálních registrech – typicky při zahájení podnikání nebo při vzniku právnické osoby. Neplatí to jen pro firmy a OSVČ, IČO mají i různé další právnické osoby, například:

• spolky, 
• nadace a nadační fondy, 
• politické strany, 
• církve 
• a další subjekty. 

IČO se přiděluje při zápisu do Registru osob (ROS) – a to prostřednictvím tzv. editorů, tedy úřadů a institucí, které vás zapisují do evidence nebo vám udělují oprávnění k činnosti.

IČO není náhodné, tvoří se podle předem daného pravidla: k základu čísla, které představuje pořadové číslo v registru, se doplní poslední číslice tak, aby šlo celé IČO automaticky zkontrolovat. Díky tomu systémy poznají, že je IČO zadané správně, nebo naopak odhalí překlep.

Jakmile je konkrétní IČO jednou přidělené, toto unikátní osmičíslí už nikdy nedostane jiný subjekt – a to ani v případě, že by vaše podnikání zaniklo. V praxi se může pouze obnovit stejnému subjektu, který ho už v minulosti měl (například OSVČ při opětovném zahájení činnosti). 

V procesu získávání IČO navíc obvykle nepřijdete do kontaktu ani s Českým statistickým úřadem, ani se správcem registru: jako živnostníci vše zařídíte na živnostenském úřadě, který zápis a přidělení IČO vyřídí přes ROS. Správcem ROS je od 1. listopadu 2024 Digitální a informační agentura (DIA).

Podmínky pro získání IČO pro živnostníky

Abyste se stali podnikateli a získali IČO, musíte splňovat následující podmínky:

• jste plně svéprávní
• a trestně bezúhonní.

U některých typů živností je navíc nutné splnit i zvláštní podmínky – typicky odbornou způsobilost (praxe, vzdělání, zkouška) nebo získat koncesi. Týká se to hlavně živností:

• vázaných (například nakládání s nebezpečnými odpady, provozování autoškoly či psychologického poradenství – tam se od 1. 7. 2026 zpřísňují kvalifikační požadavky),
• řemeslných (například pekařství, holičství, hostinská činnost),
• koncesovaných (například pohřební služba, výroba a úprava lihovin nebo další činnosti vyžadují koncesi podle přílohy živnostenského zákona).

Jak si živnost založíte

Založení živnosti vyřídíte za pár minut. Ohlášení podáte na živnostenském úřadě, případně na vybraných pracovištích Czech POINTu (kontaktní místo veřejné správy). Potřebujete k tomu:

• občanský průkaz,
• vyplněný Jednotný registrační formulář,
• u řemeslné/vázané/koncesované živnosti také doklady o odborné způsobilosti (diplom, potvrzení praxe),
• podle situace doklad k adrese místa podnikání/sídla (souhlas vlastníka či nájemní smlouvu).

Správní poplatek činí 1 000 Kč. Živnost založíte i online prostřednictvím Portálu občana nebo datové schránky, přes kterou úřadu odešlete vyplněný Jednotný registrační formulář a případné další dokumenty. V takovém případě vás založení živnosti vyjde na 800 Kč.

Úřad do 5 pracovních dnů provede zápis do živnostenského rejstříku a přidělí vám IČO.

Podmínky získání IČO pro právnické osoby

U právnických osob se podmínky a postup vzniku zásadně liší podle jejich druhu (například společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, družstvo, spolek a mnoho dalších).

Ve většině případů právnická osoba vzniká až zápisem do veřejného rejstříku (typicky obchodního), který provádí soud – a v některých případech také notář. IČO pak získá v návaznosti na tento zápis, protože se přiděluje při registraci v základních registrech (Registr osob).

Pokud plánujete založit s. r. o., podrobný návod najdete v naší mini akademii pro začínající podnikatele. Právník Jaroslav Roch z advokátní kanceláře SimpleTax & SimpleLaw vám ve videolekci vysvětlí postup krok za krokem.

Jak zjistit IČO firmy?

IČO jiné firmy nejčastěji potřebujete při fakturaci. Obvykle ho najdete na jejím webu firmy (zpravidla na stránce Kontakt nebo v patičce stránky). Pokud tam IČO není, vyhledáte ho dle názvu v systému ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů). V něm najdete údaje o podnikajících fyzických a právnických osobách přebírané ze zdrojových registrů.

Pokud pro fakturaci používáte iDoklad, máte zjišťování IČO bez starostí. iDoklad si ho při vystavení faktury sám vyplní z veřejně dostupných databází. A automaticky doplní i další údaje o klientovi, jako je třeba jméno firmy nebo sídlo. 

Vyhněte se problémům díky mini akademii

Vyvarujte se zbytečným začátečnickým chybám, které by mohly výrazně zpomalit váš podnikatelský růst, a podívejte se na vzdělávací videa v naší mini akademii. Čekají vás video přednášky od zkušených odborníků na téma daně, účetnictví, fakturace, právo či cenotvorba. Vstup do mini akademie je pro začínající podnikatele zdarma.

Článek IČO, nebo IČ? Co to vlastně je a jak ho získat se nejdříve objevil na iDoklad online fakturace.